středa 2. července 2014

Na poli

Takový pohled k mému létu neodmyslitelně patří už od malička, co táta chová králíky. V pubertě, kdy bílá barva kůže rozhodně nebyla "in", jsem rozházené seno chodila otáčet v plavkách celkem ochotně. To ale jen na vedlejší louce, která byla každé jaro posetá stovkami pampelišek, zatímco tady na poli rostla kukuřice nebo hrášek. Teď louku i pole každoročně pustoší traktory jen kvůli balíkům trávy a v porostu už není rozdíl vůbec žádný.


Navzdory tomu čerstvé kupky sena stále úžasně voní. Vydržela jsem u nich sedět hodinu a půl, dokud mě po soumraku nevyhnala zima. Dokonalý prázdninový kýč - šumění křídel nočních ptáků, v dálce štěkot srnce, dva metry nad hlavou přelety netopýra a pak, v tom tichu, i kroky ježčích nožiček, jejichž majitel si to nerušeně štrádoval asi pět metrů ode mě.

1 komentář:

  1. taky to mám ráda, ale jako alergik astmatik dost trpím.

    OdpovědětVymazat