sobota 28. ledna 2017

Úkoly

Našla jsem ve foťáku pár fotek.
Páteční odpoledne. Úkoly. Klasicky nejhorší část týdne. Marně lovím v paměti, co jsou kruci polopřímky? Ne že bych výsledek přemýšlení očekávala lepší v pondělí. Schopnost spolupráce žákyně třetí třídy ale rozhodně s blížícím se víkendem prudce klesá.
Příští rok ve dvou vydáních.
Mám 3 roky na vytrénování trpělivosti na úroveň Master.



čtvrtek 26. ledna 2017

Pod pokličkou

Tenhle týden probíhá jako takový paralelní vesmír u nějaké cizí malé Ene. Samí úžasní tvůrčí lidé. Taky se těšíte, co z toho bude? :)


neděle 22. ledna 2017

Líná neděle

Alespoň snaha o procházku v tomhle krásném počasí proběhla. Například včera jsme místo toho malovali. Program na víkend si prostě umím vybrat.


Po návratu z pole, které se nám teď tak hezky proměnilo v běžkařskou dráhu, na nás čekal ještě teplý jablečný crumble. Nechápu, jak jsem ho do teď mohla v kuchařkách tak přehlížet.


Minulý týden ho se mnou poprvé vyráběl Josífek - krájel jablka ostrým nožíkem jako profík. Dnes ho z většiny udělala Anežka. Takhle jsem si to nedělní pečení vždycky představovala.


Ukládám do kuchařky pro mnohakrké domácnosti:
0,5 kg jablek (což jsou cca 4 jablka - ale čím víc pomocníků, tím více ztrát)
vanilkový cukr
mletá skořice

Drobenka:
250 g mouky (cca 150 g špaldové a 100 g hladké - jak to padne, tak to padne)
150 g cukru
170 g změklého másla (dnes dokonce 1/3 kozího másla a přes děti tak poprvé prošlo)

Závratný postup - nakrájet na kostičky oloupaná jablka, v zapékací míse nebo formě (nevymazávám) rovnoměrně rozprostřít, lehce posypat skořicí a vanilkovým cukrem. Zasypat drobenkou a dát péct na 180 st. na 30 až 40 minut - dokud povrch hezky nezezlátne. Jíst teplé a nečekat, že zbyde.

úterý 17. ledna 2017

Mají u vás opeřenci co zobat?

Hrajeme tu takovou hru - já a sýkorky. Před dvěmi týdny jsem jim nasypala na parapet semínka a čekala jsem, jestli je to přiláká k nám blíž. Včera jsem se dočkala.
Jen lovení fotek přes záclonu mě brzy omrzelo. Kousek záclony jsem tedy odhrnula a začalo další kolo. Sýkorka trvala na tom, že nehraje a dělala fóry.
Ale byla hodná, nechala mě vyhrát. Zítra ji tam na revanš přisypu nášup brouků, co se zatím ve sklenici se semínky vylíhli.



pondělí 9. ledna 2017

Noci s princem

Na kratochvíle jako je čtení, si moc času v pravdě nenechávám. Že by předsevzetí? Alespoň jednu knihu za měsíc, když už to nejde jednu za den jako v dobách letních prázdnin na základní škole. Někdy i dvě...
První čtu cestopis Pěšky mezi buddhisty a komunisty. Nepamatuji se, u které knihy bych se tak bavila. Prochechtala jsem u ní pár večerů nad humorem mně blízkém. Ilustrace od Tomski&Polanski jsem si povětšinou také moc užila.

Narozeninové dárky se mi až nebývale barevně sešly. Jen o barvě kuchařky od mámy nemám tušení. Dodnes ji nenašla.

Je půl jedenácté nedělní noci a právě jsem dočetla svůj narozeninový dárek. Josífek mi dělá už dobrou hodinu společnost, přestože podle mých odhadů, když jsem si rozsvítila lampičku v ložnici, měl už spát.
"Já tě pikleju," završil scénu, kdy jsem dočetla a natáhla se zhasnout lampičku. V tu chvíli mě totiž zkřivila křeč svalů operovaných před dvěma lety a jal se mě ochraňovat přikrytím dekou. Jeho empatie dalece převyšuje průměr naší rodiny. Dojalo mě to. Kam se hrabe jeho "mám tě láda" několikrát během dne, kdy se mi vysápe pomazlit na klín, jen aby si mohl hrábnout do výstřihu.

sobota 7. ledna 2017

2016

Do nového roku jsem skočila po hlavě, že se mi k původně zamýšlenému malému bilancování ani nechce vracet. Navzdory vnímání spousty lidí byl pro mě rok 2016 nádherný. A v novém roce mě okamžitě strhnul zrovna tak ten současný.
Ale hezké věci je si potřeba připomínat neustále, jdu na to.

V lednu si můj blog vyzkoušel, jak by mu to slušelo na tištěných stránkách.


V únoru se toho dělo, ostatně jako každý rok, spoustu. Třeba jsem se pokoušela o další raw dort. Nebo se o nás psalo tentokrát na blogu Originální svatby. A poprvé jsem psala takovou svou soukromou rubriku Na návštěvě z úžasné stodoly pro Výbežek.eu.


V březnu jsem zdobila vajíčka a ošatky na několik způsobů, nejradši mám ten úplně nejjednodušší dole na fotce - ostatně jako vždy. Také jsme dali s manželem hlavy dohromady a sepsali návod na zprovoznění našich oblíbených retro hodin na centrálu.


Když postupuji rokem dále, nestačím koukat, co všechno se dělo v dubnu. Manželova operace další metastázy; koncert, kde jsem si, šikulka, hned po domluvení smazala celý rozhovor s Lucií Bílou; báječný víkendový kurz na homestaging. Dokonce jsme v našem minipodkroví zrealizovali samostatnou postel pro Josífka. A všechno dopadlo výborně!


Květen byl u nás takový bydlící. Nové světlo, nová kokedama, navíc jsem vedla workshop na Prague Design Week.


Od června už s námi nebydlí batolátko a na poli se suší balíky. Objednávám si letos zase ty voňavé po seně, ne po siláži, děkuji předem.


Červenec a začátek krásných prázdnin nejen pro děti. Stihla jsem spoustu zajímavých akcí jako focení první svatby, několik návštěv podstávkových domů - malých i velkých, hledat s dětmi poklad na konci duhy, mít radost z nových grafik, které jsem jen tak mezi řečí dostala od úžasných lidí.


Srpen byl dekorační se vším všudy. Nejprve několikahodinové dekorování oslavy narozenin pro dvouletého raráška, potom zlatá svatba manželových rodičů vyrobená z ničeho ani ne přes noc, a na úplný závěr prázdnin dva víkendy na kurzu interierového designu se SOFFA. Přesně tam jsem si Vnitroblock okamžitě zamilovala.


Prvního září jsem odevzdala všechny děti do školy a školky a zavládl tu na práci nevídaný klid. O dva týdny později jsem vzala Anežku na open mic na její autorské čtení, které se zvrhlo ve čtení moje a její hraní na piáno. Obojí mělo jednu autorku a úspěch. Blbli jsme s dětmi také venku nebo doma s nůžkami.


V říjnu jsem se musela podívat na Václavák. Na veselejší notu jsem se ale snažila oslovit stomiky, že mají své nesporné výhody.


V listopadu už jsem nemohla vyhnat z hlavy přípravy na Vánoce a vyráběla jsem dokonce taburetku z tubusů.


A konečně prosinec protkaný adventním kalendářem a obrovským těšením. Nakonec ani nevím jakou fotku a příběh ještě vybrat. Nádherný byl celý.