pátek 30. června 2017

Hurá?

Čas prázdnin začíná, čas výprav do polí a luk naštěstí pokračuje. Jsem z toho data dnes nějaká rozložená. Anežka donesla samé biče. Toník má za sebou poslední školkový rok. Josífek už bude školkový mazák. A my stárnem.
Utěšovat se už mohu jen Anežčinou oblíbenou zábavou vydávat mě na hřišti za svou starší sestru. Když minule pořadí prohodila, skupinka starších holčiček mým směrem obdivně prohlásila: "Ta je krásná". To dětské vnímání světa bych teda chtěla umět. Zejména ráno a večer v zrcadle. A úplně nejvíc nad fotkami.
Ale vlastně mohu být ráda, že aspoň ještě nejsem hluchá.




neděle 18. června 2017

Diagnóza předškolák

Celkem nečekaně nám zůstal v sobotu doma jen Toník. Poté, co jsem měla co dělat ho porazit v Ticket to Ride, jsem naznala, že už je to fakt školák. Teda kromě jedné maličkosti, co mu zatím chybí: "Taška!", věděl hned.
A tak teda jó. Ta krabice nemusí v kuchyni strašit ještě dva měsíce. Dostal svoji první tašku do školy.


Asi tak hodinu jsem o něm nevěděla. Už vím, že dělat si srandu ohledně rovnání pastelek podle barev není úplně časová optimalizace (může se to hodit). Ten penál samozřejmě komplet přeskládal podle obrázku na krabičce. Teda on ho přeskládal několikrát. Komplet. Taky si připravil pytlík s výtvarnými potřebami - to na ty velké kusy, které se mu do penálu nevešly. Snad nebude moc zklamaný, že ve škole dostane ještě další. Pocit ze zaplněné tašky #knezaplacení.

Přípravu do školy nepodcenil ani ráno v devět hodin, když rozlepil očička. Oblékl tašku na pyžamo, práskl dveřmi a šel si pro jistotu zkontrolovat, jestli má připravené vše.
Nevím, co dělal. Nevěděla jsem o něm další půlhodinu.

sobota 10. června 2017

Jak se tváří (spo)kojenec

Tohle mě zabije. Další neodolatelný Pepa. Ještě že těmi svými kukadly tak šetří, jinak bych byla ztracená totálně. Navíc je to jediné miminko v širokém okolí. Úplně se bojím, o čem se mi bude dnes zdát!