tag:blogger.com,1999:blog-48484680613499249842024-03-07T04:34:19.475+01:00Ene la vieObčas mám nápadů plnou hlavu, občas mám potřebu se jen dívat. Doma to s pořádkem naše tři děti nepřehání, o to víc pak potřebuji mít hezky po svém alespoň na fotkách. Jsem na Instagramu i Facebooku a ráda si přečtu, co tě přivedlo právě sem - jestli mé koketování s designem, s psaním, podkroví, nějaké tvoření, nadprůměr dětí nebo nemocný manžel. A nebo jakékoliv dobré zprávy, těch není nikdy dost.Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.comBlogger694125tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-39606040996120315262020-03-31T18:44:00.000+02:002020-03-31T18:44:03.034+02:00KaranténaAhoj, jmenuji se Jana a už pět týdnů jsem nebyla doma. Vítejte v mé karanténě. Protože jsem se rozhodla zachovat zodpovědně, když se mi zhruba pátý den po návratu z Anglie rozjelo nachlazení, zavolala jsem na hygienu. Ta mě vyslala na odběrové testy. Jsem schopná si po propocené noci dojet 40 minut autem? - Jsem. - Žádná odběrová sanitka nebude.<br />
Výsledky testů jsem ale nedostala ani po týdnu. Prý je ještě nemají, ale bude lepší, když přijedu v sobotu znovu na odběr a tyhle nové výsledky už budou do druhého dne. Dobře. Každý přeci touží, aby mu zaryli štětičku až do mozku a druhou zabodli hluboko do krku. O takový rajc nechce přijít nikdo.<br />
Do druhého dne tedy znamená v neděli? Ale kdeže, v neděli se nepracuje, takže až v pondělí.<br />
V pondělí po poledni už mi bylo víceméně jasné, že nikdo nezavolá, ale nakonec přeci! S těmi 10 dní starými výsledky... Negativními. Takže mohu domů? Ale kdeže, musíme počkat na ty nové.<br />
A tak si tu mohu dále užívat samotu plnými doušky a vysvětlovat dětem po telefonu už pátý den, že zítra možná přijdu domů "<i>a dárek ti, Josífku, ještě fakt dát nemůžu</i>".<br />
Jedinou tekoucí vodu si tu labužnicky dopřávám v improvizovaném dřezu ústícím do kýble. Suchý záchod ústí tak maximálně do nádrže, kterou jsem ráda, že alespoň zvládnu odnést daleko do zahrady - nutno podotknout bohužel daleko častěji, než by si můj dávicí reflex přál absolvovat.<br />
Vlasy mi momentálně končí někde lehce nad pasem, absolvovala jsem proto už i mytí hlavy v připravených několika kýblech s teplou vodou, a musím uznat - nebylo to lepší než svědící hlava předtím, ne-e.<br />
Jediná obyvatelná ložnice je ta u kluků, kde jsme už před několika týdny smontovali patrovou postel ještě z bytu a donesli matraci, aby si měli kde hrát, zatímco pracujeme. Další výborný tip je pak nechat ráno otevřené okno. A zapomenout na něj do noci. A ano, povedlo se mi to znovu. Okamžik uvědomění byl pohled na fotku s teploměrem. Je to přesně to co chcete zjistit o půlnoci a mít na spaní krásných 14 stupňů.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnFYhZx6JBLVPOTOd4RLe1YFqIGI2jTVbJMplcz1GrJoQtbun77_IZSAreHkMv-_zWIQTtTaA0YMzdJgEuWGIE-GPy7MmbMI7qSAHSWdBamm7noxhx31_IiaSk4C8dP2jCTSL4zgeAPKi8/s1600/IMG_20200329_182309.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="888" data-original-width="666" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnFYhZx6JBLVPOTOd4RLe1YFqIGI2jTVbJMplcz1GrJoQtbun77_IZSAreHkMv-_zWIQTtTaA0YMzdJgEuWGIE-GPy7MmbMI7qSAHSWdBamm7noxhx31_IiaSk4C8dP2jCTSL4zgeAPKi8/s640/IMG_20200329_182309.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Už nepohrdnu dokonce ani fotkou cizího dítěte z obchoďáku.</td></tr>
</tbody></table>
Jako dámička jsem začínala karanténu s červenými nehty, plyšové vestě a vínových kozačkách. Teď jsem ráda za jediné legíny, které nemám od prachu, zacákané od barvy, tmelů a sazí z kamen. Ovšem kolena nyní rozhodně nejsou přiléhavého legínového typu, ale spíš tak jako strejdovy tepláky někde v půlce lýtek. Z původně i poctivě odlakovaných nehtů, kde zbyl nehet delší než lůžko, je černý roztřepený pahýl rovněž od sazí. Dobrá zpráva, po dvou týdnech jsem se na přikládání do kamen konečně naučila nezapomínat na rukavice.<br />
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com11tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-69830516102709954272020-03-30T23:52:00.000+02:002020-03-31T00:14:52.832+02:00Zrecyklovaná terasaCo jsme se pustili do rekonstrukce, věděla jsem, že zrecykluji všechno, co bude jen trochu možné. Cihly poctivě rovnané, dřevo tříděné na několik kupiček podle stavu, velikosti a účelu. Tím to samozřejmě nekončí. Ale vrchol zero waste zažívám až teď, co jsem na domě zavřená sama už třetí týden v karanténě. Jako kuchyň posloužil kus staré pracovní desky se dřezem, na který mi přidělali nohy a sifon, který končí v kýblu, to abych mohla denně i posilovat.<br />
Jako první věc, k čemu mě donutilo sluníčko a neutěšený výhled na hromady cihel a prken na zahradě, byla terasa. A za jediné odpoledne po práci jsem jí prostě postavila - jako patky posloužily staré očištěné cihly skládané na sucho na sebe. Jako rám terasy jsem využila masivní zárubeň ze zrušených dveří a uprostřed po delší straně přidala ještě trámek navíc. Navrch už jen prkna, která jsme původně odřezali uvnitř - ať už v místě budoucí koupelny nebo pod kamny.<br />
Jen se po vítězoslavném finále výrazně ochladilo a na tomhle miminku od terasy se v pěti stupních zatím moc sedět nedá. Nejraději proto sedím hned za dveřmi na zemi, kam velkou část dne svítí sluníčko a ohřívá prkna. Výhled mám teď mnohem lepší. Co ze dřeva od loňska venku zbylo, jsem nacpala do kýblů, ze kterých si každý večer přitápím v kachlových kamnech, a chrochtám si nad asi nejkrásnější investicí na domě.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyyUYLXf7wTyVc-xEy6JMxs_QVQ0kBYtk8cSCleaGQ2pGg0M9Um_aqgUyN0v_QQNY7jPlz7Mur9sRKaDWWWrTrq2ADoUpm8ZJ9RluvIX9zJnkRFNT6SfmwAXFaWWS06U8CvGYQwDYIZjQN/s1600/IMG_20200325_152107.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="888" data-original-width="666" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyyUYLXf7wTyVc-xEy6JMxs_QVQ0kBYtk8cSCleaGQ2pGg0M9Um_aqgUyN0v_QQNY7jPlz7Mur9sRKaDWWWrTrq2ADoUpm8ZJ9RluvIX9zJnkRFNT6SfmwAXFaWWS06U8CvGYQwDYIZjQN/s640/IMG_20200325_152107.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
Ale baví mě i mini recyklace ala Babica. Tak když není nový váleček na natírání, je kladivo... a pod ním povolí tak nějak každý váleček. Doporučuji však jen do určité fáze. Ve chvíli, kdy se utrhne vnitřek, tak končíte... Ale zábradlí jsem s ním natřít stihla. Podobně obstál váleček i na podlaze - špička se utrhla až přesně na poslední tah. Potom už jsem, uznávám, vyměkla i já, a prosila ve stavebninách, aby mi nový váleček dovezli a hodili za dveře. Ještě jednou děkuji za záchranu!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEuM8_bcLnmGQvF7rA6r7OiPzN_70Ja4AixyCTPZ3mSi90gNTQa95G7sx4mV564LoCTTwLL8MQix-UgnMKxohYR51Lvcpa7WgAEQLRo5LFEyH6r-32Mnb2f-nFJGr-N91RZjFtYiDTG3jZ/s1600/IMG_20200326_210010.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="888" data-original-width="666" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEuM8_bcLnmGQvF7rA6r7OiPzN_70Ja4AixyCTPZ3mSi90gNTQa95G7sx4mV564LoCTTwLL8MQix-UgnMKxohYR51Lvcpa7WgAEQLRo5LFEyH6r-32Mnb2f-nFJGr-N91RZjFtYiDTG3jZ/s640/IMG_20200326_210010.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-89330157545449375192020-03-16T21:36:00.000+01:002020-03-31T00:16:11.732+02:00Tátovi Začátek roku nebyl z nejšťastnějších. Táta navždy odešel hned 4. ledna. Stihli jsme ho jen tak tak převézt blíž k nám a dojít se rozloučit - každý, kdo mohl. Odejít chtěl sám, nikdy se nerad dělil o svou bolest, a tak počkal, až všichni odejdeme a potom nám usnul... Večer, kdy nám to přišla máma říct, mi naskočil obvyklý mód "vše zařídíme, o vše se postaráme", ve kterém není prostor pro emoce - zrovna tak, jak jsem to viděla u rodičů celý svůj život.<br />
<div>
Ty dny už jsem čekala na rozhodnutí, jestli budu moct odjet na pár týdnů do Anglie do školy. Když už i to bylo jisté, a začala jsem zařizovat vše potřebné pro odlet, věděla jsem, že chvíle pro emoce přijde teprve až budu daleko a sama. Ani jsem nemusela čekat příliš dlouho. </div>
<div>
Táta za mnou přišel ve snu - přesně dva měsíce po tom co odešel. Seděl vedle mě a ukazoval fotky domu, kde jsem vyrůstala, místa, která tak stěží někdy mohla vypadat, ale na tom ve snu nesejde. Dívali jsme se spolu dál i na fotky našeho domečku tak, jak jsme si je prohlíželi poslední týdny v nemocnici, kdy mu dělala radost každá změna a posun. Jak kdyby ale měl najednou svoji složku v telefonu, kam se mu ukládá všechno, co vyfotím u sebe, a ukazoval mi jí se slovy: "<i>Já to všechno vidím</i>". V tu chvíli jsem se vzbudila s nezastavitelným pláčem uprostřed noci a brečela dlouho. Probrečela jsem i celou snídani, když jsem svůj sen vyprávěla mojí úžasné Rosey, u které jsem v Anglii bydlela. </div>
<div>
Asi nikdy jsem nezažila silnější a živější sen. Ano, také brečím znovu pokaždé, když si na něj vzpomenu, přesto jsem za něj tak ráda. A není vůbec jednoduché být od soboty zavřená v karanténě na domě, který mi rodina během pár hodin celý připravila na provizorní žití. </div>
<div>
Táta je tu všude se mnou. Ať v té zdi, kterou i během nemoci nemohl nechat nenahozenou a u které každý večer usínám, nebo u podlahy v koupelně, kterou jsem betonovala, zatímco mi seděl za zády na židli a kontroloval každý můj pohyb snažící se dosáhnout roviny. Jak já byla ten den vyčerpaná fyzicky a psychicky... Táta u mě stojí také pokaždé, když beru do ruky kladivo nebo se po hlavě vrhám do něčeho, co jsem nikdy nedělala. Naučil mě jednu strašně důležitou věc, a tou je improvizace. Nikdy nezapomenu na jeho oblíbená slova: "<i>Člověk může bejt blbej, ale musí si umět poradit</i>". </div>
<div>
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZ98Mc4PVqDyBw-1LhhdUN2f8hmjFX3MUCFyRyPXirmFLDq82Tf-k0YTXkkggzAByloeokO5o_UKvaTDrrohddA2CdtMIEDFwYJ0TF91I5fxtIZuAZ5oDIxBHZv4j0KYZC7WVgQbPVqPd2/s1600/IMG_20190824_183835.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="937" data-original-width="703" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZ98Mc4PVqDyBw-1LhhdUN2f8hmjFX3MUCFyRyPXirmFLDq82Tf-k0YTXkkggzAByloeokO5o_UKvaTDrrohddA2CdtMIEDFwYJ0TF91I5fxtIZuAZ5oDIxBHZv4j0KYZC7WVgQbPVqPd2/s640/IMG_20190824_183835.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;">Fotka je z doby, kdy nám dodaly špatné dveře na zahradu, opravit je nechtěli, jen je odmontovali, vrátili zálohu a na další firmu jsme s vybouraným otvorem čekali několik měsíců...</span></td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<div>
Strašně mi chybíš, tati, ale já to tu zvládnu. Ty víš, že ano. </div>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-64982201704081818902019-12-30T20:49:00.002+01:002019-12-30T20:49:23.468+01:00První vlaštovky v doměTak. Zvládla jsem to. Plán při koupi domu sice zněl, že Vánoce už oslavíme v novém, ale navzdory nezrealizované čističce odpadních vod jsem se nevzdala představy alespoň dokončené jedné místnosti. Nejen kvůli sobě. Táta je už přes měsíc v nemocnici a nevíme, jestli se nám vrátí domů alespoň na posledních pár dní. Fotky domečku ho baví, a je to ta nejsilnější motivace, co mě hnala po návratu z práce nahodit montérky, několik vrstev teplého oblečení a do večera na tomhle plánu každý den pracovat.<br />
Do Vánoc jsme měli krásně čistý obývák a teď už i verandu. Dodělat před koncem roku i prostor pro kuchyň mi zhatily za prvé nečekaně narozeniny slavené tři dny a následky, které si nesu nejspíše ze štukování nebo škrábání zdí. Zablokované žebro zavelelo odpočinek. Mám tak alespoň čas uložit další vzpomínky na tento rok. Příští rok ten stromeček na verandě už stát musí...!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmcbA2f0r7jhz7CtuN5CDqcShONBBhJReKKX_iByLlNeE5qhlwSWzKuvsiMzrw_27yziqa-f5ihK3LKmYmJtuMiTITSbBs7LJYgqE1OSw8gxqgiYLIrAiHwNc9AdKMjkKdhCaiBIaQfw7H/s1600/IMG_20191201_174744.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmcbA2f0r7jhz7CtuN5CDqcShONBBhJReKKX_iByLlNeE5qhlwSWzKuvsiMzrw_27yziqa-f5ihK3LKmYmJtuMiTITSbBs7LJYgqE1OSw8gxqgiYLIrAiHwNc9AdKMjkKdhCaiBIaQfw7H/s640/IMG_20191201_174744.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRv-_ikkkNC5_9aRljejW5sHZt0Fhy-PdkSeky50kQryGmuc6-nLpai6jwSHhgVsEVNQ3Xig6Diswlq93zglc1wNScy0MKZNz6Fwdu87viwJc0iOyRWHlpzfrV-MA2qp21qzpQXzo0XUzy/s1600/IMG_20191201_174944.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRv-_ikkkNC5_9aRljejW5sHZt0Fhy-PdkSeky50kQryGmuc6-nLpai6jwSHhgVsEVNQ3Xig6Diswlq93zglc1wNScy0MKZNz6Fwdu87viwJc0iOyRWHlpzfrV-MA2qp21qzpQXzo0XUzy/s640/IMG_20191201_174944.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFuYnLsazmtwqSE5O_ic-nnXUfceu4N5TdmCq17kQUMdYNLfla80Cz4Ux3hvlG3z43qOzv7kD7Iw-X3Sjlua6c_ImUIYUaR1GbcB7RZT_lH2yFg2LF9W4v0YsEKyTj05O7s8-eurOEW7PB/s1600/IMG_20191201_175257.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="920" data-original-width="690" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFuYnLsazmtwqSE5O_ic-nnXUfceu4N5TdmCq17kQUMdYNLfla80Cz4Ux3hvlG3z43qOzv7kD7Iw-X3Sjlua6c_ImUIYUaR1GbcB7RZT_lH2yFg2LF9W4v0YsEKyTj05O7s8-eurOEW7PB/s640/IMG_20191201_175257.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-58316816927151836022019-11-30T21:22:00.001+01:002019-11-30T21:23:42.027+01:00Na skok v MadriduLoňská výprava do Irska pro mě byla úplná premiéra takového cestování - na prodloužený víkend vyrazit do ciziny, spát u přátel, načerpat od nich co nejvíc informací, jak se jim v jiné zemi žije, co stojí za návštěvu, a se spoustou fotek mít potom na co vzpomínat zase minimálně celý rok. Loni jsme tak vyrazily s Anežkou na dámskou jízdu, letos s kamarádkou.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr7QJe_NSP9ElHA_7yoM4M492-F1fTVT09Glpv7fwmQJiRAASGKC0lg2xHqBYRYI2p7Cg6Oxy7gAK1j1a5z-C9LzkxZ-vW8SqQXc5GD_LT1lflVoJfnDk3zUWBviJHyo9oTjBhC2Fl1EnR/s1600/IMG_20191121_141901.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="718" data-original-width="960" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr7QJe_NSP9ElHA_7yoM4M492-F1fTVT09Glpv7fwmQJiRAASGKC0lg2xHqBYRYI2p7Cg6Oxy7gAK1j1a5z-C9LzkxZ-vW8SqQXc5GD_LT1lflVoJfnDk3zUWBviJHyo9oTjBhC2Fl1EnR/s640/IMG_20191121_141901.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Vánoční trhy mě ani nenapadlo si přát, a byla jsem moc ráda, když jsem před námi ty stánky uviděla. Provedení bylo zajímavé vystřízlivění. Na tomto nádvoří existovaly jen dva typy stánků: betlémy a plyšové čepice s jednorožci. Asi ve dvou výjimkách místo betlémů nebo u betlémů ještě vánoční ozdoby se Santou. A všude mezi lidmi prosakovaly skřehotavé zvuky černochů v rouchu nebo o generaci mladší existence nabízející práskací kuličky.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgizR1vSuDNxxK4CL8SLRn0wHu7a0h7rDrGz8wGGQeaNzcegh2QnRPIKdBJeVl8yaMmeNUbb6lsocgE9LXED8WcCYlbdazbe5mjE7vfw4mE20AVQn8O5Q5b6nnrU8ZvdC1iBrsgXd1-ac5j/s1600/IMG_20191121_142236.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgizR1vSuDNxxK4CL8SLRn0wHu7a0h7rDrGz8wGGQeaNzcegh2QnRPIKdBJeVl8yaMmeNUbb6lsocgE9LXED8WcCYlbdazbe5mjE7vfw4mE20AVQn8O5Q5b6nnrU8ZvdC1iBrsgXd1-ac5j/s640/IMG_20191121_142236.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Unešená jsem ale rozhodně byla ze všech těch balkónků, kamkoliv jsme šly. Každý jiný, každý krásný, skoro nikde žádný kýč.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvd6wCc_Nvr7nZCEXHCUyWfv5TMLTv6lwOcx8S4dnINBYHOT_2iV1QETyWlWYgC-mKevd9YOfEYY2zzEiM4VOswSlzT_ijz8YujeLO1TxCiQ9ihdPLMq4gk68k5IthNAoDoMv6g2QrXbH8/s1600/IMG_20191121_142637.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="920" data-original-width="690" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvd6wCc_Nvr7nZCEXHCUyWfv5TMLTv6lwOcx8S4dnINBYHOT_2iV1QETyWlWYgC-mKevd9YOfEYY2zzEiM4VOswSlzT_ijz8YujeLO1TxCiQ9ihdPLMq4gk68k5IthNAoDoMv6g2QrXbH8/s640/IMG_20191121_142637.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
Nejstarší hospodu na světě bych rozhodně nehledala ve Španělsku. Přesto tu funguje od roku 1725.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNagmyOtPwbPui9mjjFns4K_z2d6KS2NFKYOcOmcPhV_envtUIHzNrq8X_w8TxxjuGmJKKH7r0xr15_DOnBiF5409ezAV_Bt3fQUeXZP9YswMPp5mRhUw_qQ-zMK8Y91nr6im67_lBj27F/s1600/IMG_20191121_144242.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNagmyOtPwbPui9mjjFns4K_z2d6KS2NFKYOcOmcPhV_envtUIHzNrq8X_w8TxxjuGmJKKH7r0xr15_DOnBiF5409ezAV_Bt3fQUeXZP9YswMPp5mRhUw_qQ-zMK8Y91nr6im67_lBj27F/s640/IMG_20191121_144242.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
Mercado de San Miguel je nádherná budova z kovu a skla, ve které člověk sežene k uspokojení hladu snad vše, na co si vzpomene. My neodolaly špízům z nakládaných oliv, zeleniny a mořských potvor, kde jsem musela ochutnat chobotnici.<br />
Pozornější najdou i vrabčáky, které jsou tu také nějak červenější než u nás.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwrNLx-hKayvZTIoWsOelXZLQHaEC_ZuDvbCunFBSSPK-FwSeclcZOpXF6-18-Z2KZgI0XV6woMbbEmYUSAxgpz6pi_IsAqqdKDLvTcm8mS7DwVPgK3cCsexsl9tuKC-2w8XjyVXWLJQJQ/s1600/IMG_20191121_152416.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwrNLx-hKayvZTIoWsOelXZLQHaEC_ZuDvbCunFBSSPK-FwSeclcZOpXF6-18-Z2KZgI0XV6woMbbEmYUSAxgpz6pi_IsAqqdKDLvTcm8mS7DwVPgK3cCsexsl9tuKC-2w8XjyVXWLJQJQ/s640/IMG_20191121_152416.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Královský palác je neuvěřitelně obrovská stavba, ale podobnou velkorysostí (obzvlášť pro mě) tu oplývá úplně všechno od parků, památek, plotů i jiných budov. A všechny jsou prostě úžasné.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhe2sWSJdTUs8-PXkxmjzTtexiZH4AALq3BiYF2QtpbWepLRyfo-s7TCvZdJyK_uoPp8F_PdTOvKdPYfkuJEW-nKPtG4oN40XHJ7RJb4TfMSRaBQhU_cNR0pon4ZuOMY4MGMWxQe_T8573o/s1600/IMG_20191121_152835.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhe2sWSJdTUs8-PXkxmjzTtexiZH4AALq3BiYF2QtpbWepLRyfo-s7TCvZdJyK_uoPp8F_PdTOvKdPYfkuJEW-nKPtG4oN40XHJ7RJb4TfMSRaBQhU_cNR0pon4ZuOMY4MGMWxQe_T8573o/s640/IMG_20191121_152835.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Shodly jsme se, že už jsme dost velké holky, abychom poprvé v životě shlédly výstavu obrazů a zavítaly do největšího muzea jakým je ve Španělsku Museo del Prado. A peněz za vstupné jsme rozhodně nelitovaly. Kdy taky zase uvidíme obraz od Rembrandta?<br />
Na závěr procházky historickou částí města jsme prošly Parque del Retiro, kde ještě na konci listopadu kvetou macešky a dá se zahlédnout kromě našeho obvyklého ptactva i papoušky.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_OIWY4fqDG04WKYtJmBNVtvMNIcmzMW6-V2UEzLWMNgyjkIkodATso8odGg-Uvp0iFT0-I08eRjTRKsW5p-_oa_hGkyoVh5Kwp-301G6aoactfgBuQhadkbMJrcyJkeSwB_uu5NKjFA6Y/s1600/IMG_20191122_165927.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_OIWY4fqDG04WKYtJmBNVtvMNIcmzMW6-V2UEzLWMNgyjkIkodATso8odGg-Uvp0iFT0-I08eRjTRKsW5p-_oa_hGkyoVh5Kwp-301G6aoactfgBuQhadkbMJrcyJkeSwB_uu5NKjFA6Y/s640/IMG_20191122_165927.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
A za parkem jsme míjely stánky, kde jsou nejčastěji nejrůznější antikvariáty. Až v tom posledním otevřeném jsem zatoužila po nějaké památce do domečku, ale nic mě nezaujalo. O to víc jsem začala toužit po návštěvě blešího trhu, který ale bohužel v sobotu není. Vynahradily jsme si to druhý den návštěvou sekáče, což hodlám při nejbližší příležitosti na cestách zase zopakovat. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi004ocPOuJSBBWK48h3vmtqkVMvZlszXfAYVsr3gb05NTaQDcB8L_PmpDkHEO0Cy46MPwhynpquGxeywipfr_fHutKLHdvSVfGdVHSCNnzfuuWrDHIctzuovVOvWH4i50SL4gciSS5q03T/s1600/IMG_20191123_124926.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi004ocPOuJSBBWK48h3vmtqkVMvZlszXfAYVsr3gb05NTaQDcB8L_PmpDkHEO0Cy46MPwhynpquGxeywipfr_fHutKLHdvSVfGdVHSCNnzfuuWrDHIctzuovVOvWH4i50SL4gciSS5q03T/s640/IMG_20191123_124926.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Počasí se nám umoudřilo až poslední den. Těšily jsme se na výhled z Faro de Moncloa, ale před naším příchodem ho stihli akorát zavřít kvůli silnému větru.<br />
Nemůže být každý den posvícení. Jsem šťastná za papoušky i za zpěváky ve vlaku, drobný kolorit Madridu, který mě ani nenapadlo, že v tak krátké návštěvě zažijeme.Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-13491421776729581712019-11-02T17:20:00.000+01:002019-11-02T17:20:02.505+01:00Kachlová kamnaJe to už čtyři měsíce, co jsem začala psát o mé neschopnosti rozhodnout se ohledně kachlových kamen. V domě totiž byla kachlová kamna. TA kachlová kamna, o jakých jsem vždycky snila (ideálně tedy i s pecí, ale zůstaňme na zemi).<br />
Bílá - žádná zelená nebo modrá, se kterými bych si neuměla poradit. Původní se vším všudy, mají za sebou 80 let postávání v rohu. Ale ve špatném rohu - v prvním patře, kde si kuchyň ani neumím představit. Jen odbornou demontáž "na někdy příště" nám kamnáři nacenili na 10 tisíc. A nová obyčejná kamna s píckou stojí jen jednou tolik. O nových jsem si ani netroufla přemýšlet - navíc by prostě neměly přeci už tu duši...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5CXq-NG6_PMjVmBRE4Cf30Dw2E22FbFKjmCXNQkUirFd07YzCgo5_9lsg4qR5TpWLGdF4MemwN7tyxr46yIAwUf-IN7Ly0sQ1-BGwGMaAr5pwAl_lj1CSG1qtcIqrP-vqRSeQiUMsxB7M/s1600/PhotoEditor_20190612_204758621.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="1024" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5CXq-NG6_PMjVmBRE4Cf30Dw2E22FbFKjmCXNQkUirFd07YzCgo5_9lsg4qR5TpWLGdF4MemwN7tyxr46yIAwUf-IN7Ly0sQ1-BGwGMaAr5pwAl_lj1CSG1qtcIqrP-vqRSeQiUMsxB7M/s640/PhotoEditor_20190612_204758621.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
Lámala jsem si s adekvátním rozpočtem hlavu opravdu dlouho. Ale někdy se váhání prostě vyřeší samo. A tak, když jsem začala řešit komín, kterým nám zatékalo dovnitř, objevil se spolu s kominíkem najednou i kamnář, pro kterého nic nebylo problém, za přijatelné ceny, a na rozdíl od jiných kamnářů, by si na nás udělal čas ještě letos. Chápu, že u řemeslníka by člověku naskočila hned kontrolka, protože to přeci není samo s sebou. Tohle bylo pro mě ale zjevení pohádkového dědečka, se kterým jsme si sedli na první dobrou a na první dobrou bylo rozhodnuto. Kamna budou nová.<br />
A že se mi z nabídky nelíbí mosazné úchytky a nebo černý rám u těch s porcelánovými? '<i>Nebojte, já si s tím nějak poradím...</i>'<br />
Srdíčko na to ♥<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfSGAIjwNFt2LPsZjbQ5wwiOnDaYNW8F6CCHtyCRl9TvMUJ55XUTHT0gBslQ04yhkdsXpObvEzzWmCgKqyx_zfvCTruJJI4QjZ1cqrtURZ_J4dwN0qTnDvs4LU00QQpU3s_wkxnKPYaHbb/s1600/detail.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="812" data-original-width="608" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfSGAIjwNFt2LPsZjbQ5wwiOnDaYNW8F6CCHtyCRl9TvMUJ55XUTHT0gBslQ04yhkdsXpObvEzzWmCgKqyx_zfvCTruJJI4QjZ1cqrtURZ_J4dwN0qTnDvs4LU00QQpU3s_wkxnKPYaHbb/s640/detail.jpg" width="478" /></a></div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-60665754834873980972019-10-28T18:49:00.002+01:002019-10-28T18:49:21.159+01:00První podzimníNavázat na první jarní příspěvek prvním podzimním není zrovna dobrá vizitka. Tedy ta virtuální. Tou reálnou se snad za celé léto tolik hanbit nemusím, protože jsem trávila snad každý volný okamžik na domě. Na domě a zahradě. Nově objevená vášeň, která mě nepřestává udivovat. Sice už vím, že letošní vánoce neuhraji, ale snad i o to víc se mohu z každého malého posunu na domě radovat.<br />
Měla jsem už rozepsaných hodně příspěvků, které stárly rychleji, než jsem je vůbec stihla dopsat. A tenhle není výjimka. Stal se ze mě sedlák, zedník, sklenář i natěrač. Úspěšně jsem odolávala už jen vrtačce a cirkulárce. Tak vrtačku už si mohu také škrtnout... Dům je plný suti, prachu a kabelů. Vlastně nemám ani co uložit za hezký obrázek.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbJiaWVOE8ZN_FtVdYlTdGt6kAPP_t5LIA6EXtRV-vzf5OULZ0xwUqTvAnz1EpcVO6WXRkHvItHyMVpt_KybKq7SpYOCthZCYWhdA08yme4HtjmAh-qNmHEDs90N3i8v4WmjL70bd_qmGe/s1600/kytovani.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="920" data-original-width="690" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbJiaWVOE8ZN_FtVdYlTdGt6kAPP_t5LIA6EXtRV-vzf5OULZ0xwUqTvAnz1EpcVO6WXRkHvItHyMVpt_KybKq7SpYOCthZCYWhdA08yme4HtjmAh-qNmHEDs90N3i8v4WmjL70bd_qmGe/s640/kytovani.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
Ale jeden památeční jsem přeci vybrala. Čtyři kila sklenářského tmelu a ještě nejsem u konce... Pokračování příští rok, až teploty dovolí. V samotném podzimním finále jsem si mezi opravenými skly nebo barvou vybrala barvu, tak teď už jen odcházet ze stavby jednou dříve než za tmy, abych stihla i hezky nafotit výsledek.Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-1359397852722810852019-04-14T17:02:00.000+02:002019-04-14T17:06:45.712+02:00První jarní<a href="http://blog.rosamitnik.cz/2019/03/luzicke-hory.html" target="_blank">Mirka</a> mě svým vyprávěním zase celou zahanbila. Nejen že pokaždé, když jí čtu, říkám si, jak takhle božsky nikdy psát nebudu, za druhé umí krásně mile přehánět. A to také nikdy umět nebudu. Proto jdu na takové setkání s trémou a pak jsem ráda, že mám vedle sebe manžela, který obstará veškerou zábavu u stolu.<br />
A kde beru to přesvědčení, že s někým bude milo, a aniž bych o tom přemýšlela, pozvu ho na kafe, a pak to tak také takové je? Myslím, že mám obecně víc štěstí v životě než rozumu. Tak jen ťukám, ať to tak vydrží: teď s hypotékou, před přijímačkami na gymnázium, s novou prací i druhým autem. Děje se toho teď tolik, že stěží stíhám vnímat dny v kalendáři. Většinou je to jen vžum, vžum a další měsíc pryč. Ale to jaro, to jaro je letos krásnější, než kdy jindy.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyup43yGDGKlpxZ1G2dH2Z0JUURmC6P_Pu2-2OBPUS583lgoEdfLwRZvobXPY67x2jE1Gxvlq1ARluCbyq-nHUn875K1poj1hcmG6EN3Gl70GeWqXpJ7bFrEdVToO-IYkOV90cT8G-5TJU/s1600/strom.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="600" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyup43yGDGKlpxZ1G2dH2Z0JUURmC6P_Pu2-2OBPUS583lgoEdfLwRZvobXPY67x2jE1Gxvlq1ARluCbyq-nHUn875K1poj1hcmG6EN3Gl70GeWqXpJ7bFrEdVToO-IYkOV90cT8G-5TJU/s1600/strom.jpg" /></a></div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-5465884591715949922019-02-24T18:41:00.000+01:002019-02-24T18:41:39.016+01:00Když se plní snyČlověk si je během jednoho týdne schopný udělat celý seznam přání, co by si teď hned rád pořídil, byť i jen pro radost. A pak je takový seznam, který putuje s člověkem celý život. Mám spoustu věcí a plánů, "až budu velká holka". Jednou z položek je i kubistická cukřenka od Pavla Janáka.<br />
I když se za tu velkou holku se svými 150 cm stále nepovažuji, pasovali mě do ní přátelé a manžel, kteří se mi na dózu složili k narozeninám...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ2jp_jLdslo4qyt8y5hipeg-m-jkDCYawoaVU0BsCcUaNjDuA30_fSavpvz6Bo23r7EeskuyCllWCJP6-Wn4G6-vQxziQwSsJd0FtbrFgWjmhHKLA5jiCte4T4MCmcKGQQzdb5ftXDDk3/s1600/_0003.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="531" data-original-width="800" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ2jp_jLdslo4qyt8y5hipeg-m-jkDCYawoaVU0BsCcUaNjDuA30_fSavpvz6Bo23r7EeskuyCllWCJP6-Wn4G6-vQxziQwSsJd0FtbrFgWjmhHKLA5jiCte4T4MCmcKGQQzdb5ftXDDk3/s640/_0003.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Jen co mi oschly slzy dojetí, začala jsem si cukřenku malovat na velkém
stole, ke kterému se konečně všichni spolu vejdeme. No jo, podejte
ženské prst, ukousne vám ruku. Ale sama jsem si nedovedla představit, že
se do toho skutečně dáme - a ani ne o dva měsíce později začneme řešit
koupi domu. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitQajFcjynukJ8JJ5n-P6kxqDS1o9jgRHSWRql29lxzwLkTxMXvnAUwmGi10kfKy_J7k81zLDoovBc2su6e4W2qh9PGF6juFOIKyQnl1rl9JGTJDgwWDyN-LSvOTLdlTatabr99gisB8y4/s1600/dvere.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="656" data-original-width="437" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitQajFcjynukJ8JJ5n-P6kxqDS1o9jgRHSWRql29lxzwLkTxMXvnAUwmGi10kfKy_J7k81zLDoovBc2su6e4W2qh9PGF6juFOIKyQnl1rl9JGTJDgwWDyN-LSvOTLdlTatabr99gisB8y4/s1600/dvere.jpg" /></a></div>
<br />
A opravdu řešíme... Držte palce. Začíná zatím suverénně největší dobrodružtví, na jaké se spolu po sedmnácti letech vztahu vydáváme. Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-49490168284030631922019-01-31T19:14:00.000+01:002019-01-31T19:15:29.048+01:003. den, Powerscourt a GlendaloughZážitky z Irska jsem si sice nestihla včas sesumírovat a publikovat, ale rozhodně z nich žiju dodnes. Minimálně řadou přes 250 dní vkuse na Duolingu, abych tedy s tím anglickým jazykem konečně pohla pravidelným tréninkem.. <br />
Třetí den v Irsku, opět z většiny slunečný, jsme měli ještě plnější než předchozí. Začali jsme v obrovských zahradách dalšího majestátního hradu Powerscourt. Jezero s kašnou zarostlé lekníny, japonská zahrada plná květoucích třešní, park s arboretem, první drající se jarní květy ven ze záhonů kolem hradu... procházka klidně na celý den. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEa0-SBT8zwEij1KsMQaqzqDhj0nDKLVy7jtLyVErRFD4CQZ7e92BMqZBfSNHLhyphenhyphenyi6-UHOn2or6tIsmYmebwrtGQpOlbWTGLK2bA9iDq9uS1mnJBjGy_d12YVGSeLSVbqkxT53pyRUGQC/s1600/vyb00IMG_2237.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEa0-SBT8zwEij1KsMQaqzqDhj0nDKLVy7jtLyVErRFD4CQZ7e92BMqZBfSNHLhyphenhyphenyi6-UHOn2or6tIsmYmebwrtGQpOlbWTGLK2bA9iDq9uS1mnJBjGy_d12YVGSeLSVbqkxT53pyRUGQC/s640/vyb00IMG_2237.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsmeeuaRFB4cjMzBUN96zinc3g6tbZKsyXku1mbjG5UCKReHmEwWFsXAlMHBscko-ZBUbwNFSyvRs2UlBAEA99GbjxtpK4xqoa6uRFsHeOxhTHUOV-mYwqqgwLR9PQtOlQ-QTD08a8uBh-/s1600/vyb01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="960" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsmeeuaRFB4cjMzBUN96zinc3g6tbZKsyXku1mbjG5UCKReHmEwWFsXAlMHBscko-ZBUbwNFSyvRs2UlBAEA99GbjxtpK4xqoa6uRFsHeOxhTHUOV-mYwqqgwLR9PQtOlQ-QTD08a8uBh-/s640/vyb01.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Naši průvodci nám toho ale chtěli ukázat co nejvíc, za což jsem jim moc vděčná, a vyrazili jsme odpoledne ještě do pohoří Wicklow. Od jezera Glendalough vede stezka ke stejnojmenné historické vesnici s významným klášterním komplexem nejspíš už ze 6. století.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOCVv3RAHPUwdv86XX_kGyOBYngifwsp39GtwVvOCmIlATaBDYvgP0Sh8OElNhii_i36LzGN_IuLjVlP0GIpRdsBS7zG11-xAaZ9WI4cYzgtDmxIikgqDVjZDSTLhfeRH8nnPAIJ1llKKt/s1600/vyb03b.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOCVv3RAHPUwdv86XX_kGyOBYngifwsp39GtwVvOCmIlATaBDYvgP0Sh8OElNhii_i36LzGN_IuLjVlP0GIpRdsBS7zG11-xAaZ9WI4cYzgtDmxIikgqDVjZDSTLhfeRH8nnPAIJ1llKKt/s640/vyb03b.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
Ale protože se rychle blížil večer, cestu jsme si urychlili autem. Také jako Powerscourt má tohle místo atmosféru zrozenou pro fotky - i přes svůj ponurý úděl. Vybrala jsem věž na hřbitově, která má vstup hned několik metrů nad zemí. Jako bonus nám u brány na hřbitov hrála paní na dudy - a já se až dětinsky telelila, že jsem ještě s návštěvou irského pubu zažila na vlastní uši i tohle. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghEzi9i7yOu91e8tZTZvJuzmmEcng6dyQBM9yxslZDzlMd1QYbcg2_4XKfZ8PI1MqnkihQpDaTCS6UNfWzkAITX4mUMp9Q_IsDoUv3FX-gX58IeoQD1ZWOcA0miZQXpOcqz2S1PS9ogJMa/s1600/vyb03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="672" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghEzi9i7yOu91e8tZTZvJuzmmEcng6dyQBM9yxslZDzlMd1QYbcg2_4XKfZ8PI1MqnkihQpDaTCS6UNfWzkAITX4mUMp9Q_IsDoUv3FX-gX58IeoQD1ZWOcA0miZQXpOcqz2S1PS9ogJMa/s640/vyb03.jpg" width="448" /></a></div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-67262045694916649942018-12-30T17:55:00.000+01:002018-12-30T17:55:34.966+01:002018Ani se mi nechce věřit, že je tenhle neuvěřitelný rok za námi. Stala se taková spousta věcí, které jsem si na začátku roku stěží představila. Největším zlomem pro mě pořád zůstává nová práce. Stejně jako byl bídný pohled do mého životopisu s desetiletou mezerou na rodičovských dovolených pro zaměstnavatele, zrovna tak ve mě hlodal červíček, jestli nějakou práci a s tím spojený jiný režim pro rodinu vůbec nějak ustojím. Jistě jsme doma věděli jen to, že mě taková práce musí opravdu bavit, aby fungovala v první řadě doma dobrá nálada a až pak finance apod.<br />
To se nedlouho po začátku roku opravdu stalo a já začala pracovat v kolektivu lidí, které bych si ani nezvládla vysnít. Spolu s tím uzrála spousta jiných věcí, mimo jiné to, že dal výpověď v práci manžel a my se přesně po mé zkušební lhůtě v práci vystřídali. Teď, jak s hrdostí sám říká, dělám kariéru já a manžel taxikáře dětem. A oba si neskutečně rochníme. <br />
Nicméně v rámci všech změn ani za tento rok nevznikl k mému štěstí žádný antienelavie blog nebo instagramový profil, jehož případnou reálnou podobou našeho domova se velmi baví manžel i přátelé, takže děkuji za trpělivost na všech frontách...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyy9-Ikpn95gg_ZHxsbhNXKZpoKuOfFcW4LHDqIBZxNNbsUtiVamaJiqUv2Xf0z-GoR8qMhEC7X_jPKQuNGqld9LMefKJRNt3gX6J3WoHen42CuVVXq-fySqyUqursvkODYryI9X4iLtmp/s1600/0581.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="531" data-original-width="800" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyy9-Ikpn95gg_ZHxsbhNXKZpoKuOfFcW4LHDqIBZxNNbsUtiVamaJiqUv2Xf0z-GoR8qMhEC7X_jPKQuNGqld9LMefKJRNt3gX6J3WoHen42CuVVXq-fySqyUqursvkODYryI9X4iLtmp/s640/0581.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-32585932110756921142018-12-01T19:25:00.002+01:002018-12-01T19:25:55.960+01:00Adventní kalendářAhoj Prosinče, vítej. Někteří se tě už nemohli dočkat!<br />
Říkám si, jaké mám zatím štěstí, že adventní kalendář nemusím vymýšlet, protože ke mě zatím pokaždé ten nápad přišel sám. Třeba za 5 minut 12, ale přišel. Letos to ani v pracovním shonu nebylo jiné. Lišilo se jen to, jak se mě ptali tentokrát postupně už všichni tři, jestli kalendář bude a jak bude vypadat. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-HgHvCkfk9jP_HFr9Wcl3ETrzjx9T8_orK7Jc1qTutofh7AA3izePg5t-6F2OMA7GjAbHGg0CkFhK1OLrdsbYPP6m8bGGkP_jd7aZ566dFwXe5D8sM9TzHVxqSgvHoEEBh0zdqNXDOgs9/s1600/in0046.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="638" data-original-width="960" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-HgHvCkfk9jP_HFr9Wcl3ETrzjx9T8_orK7Jc1qTutofh7AA3izePg5t-6F2OMA7GjAbHGg0CkFhK1OLrdsbYPP6m8bGGkP_jd7aZ566dFwXe5D8sM9TzHVxqSgvHoEEBh0zdqNXDOgs9/s640/in0046.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Vymyslela jsem si žebřík. Ve sklepě, sice ošuntělý a zaprášený od uhlí, ale stál tam. Prý se mám zeptat táty, jestli si ho mohu na ten měsíc půjčit. A táta byl bezva jako vždy: "Proč se mě ptáš, když už je stejně rozhodnuto...?" <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg48qSTxd05m3JwhlZBG_xpPCE7r7PJz6QYFbS4Sktk8iVkfPdKEepaZg5qma5wn6aZfE0_fPc34NnPGQ-9udpZb2FftFDcjrBPdqA_rX5Yr68y_mvmOJQxYjWW4VBcx8x8QJzZhFc_iMWc/s1600/in0028.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="638" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg48qSTxd05m3JwhlZBG_xpPCE7r7PJz6QYFbS4Sktk8iVkfPdKEepaZg5qma5wn6aZfE0_fPc34NnPGQ-9udpZb2FftFDcjrBPdqA_rX5Yr68y_mvmOJQxYjWW4VBcx8x8QJzZhFc_iMWc/s1600/in0028.jpg" /></a></div>
<br />
A tak už nám stojí. Jen ne opřený o trám nahoře v ložnici, jak jsem si vymyslela, ale protože je to žebřík naší rodiny, je trošičku podmíráček, který ani na ty naše nízké trámy nedosáhne. Na schodech mu to ale také sluší. Alespoň za mě.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj07dt13v9YSmqgZDpqbEDbw_87Ds3fEQ6dp0yD-U6wJ0qVJE6gP91kZgRqlnDO-bM3zZpA-9zaL0SweKQVQpzWuxWx_xhS2KDoTLpQoGK2BAOaOTydi_HkWMPYwumG9TRmqvWAXJR0ztxc/s1600/in0025.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj07dt13v9YSmqgZDpqbEDbw_87Ds3fEQ6dp0yD-U6wJ0qVJE6gP91kZgRqlnDO-bM3zZpA-9zaL0SweKQVQpzWuxWx_xhS2KDoTLpQoGK2BAOaOTydi_HkWMPYwumG9TRmqvWAXJR0ztxc/s1600/in0025.jpg" /></a></div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-81236727969109193942018-11-29T16:35:00.000+01:002018-11-29T16:35:29.508+01:00KufrČekal mě hodně cestovací podzim. Usoudila jsem, že je nejvyšší čas pořídit si
svůj první kufr. Vlastně první kufr do rodiny. Takový kufr, co si můžu sama vybrat, nikdo na něj nesbírá body v supermarketu nebo nekoupil ho jen proto, že šel zrovna kolem něj a nestál moc (a za moc). Prostě jsem už velká holka. Což s sebou nese ale taky měsíc
zvažování a několik dnů vybírání nejhezčího střepu z díry po granátu.<br />
Ve
finále nejužšího výběru dvou kufrů jsem pak znovu otočila parametry a
požadavky jednou dokola a pro jistotu porovnala favorita s první
zvažovanou variantou na samotném začátku před měsícem. Původní varianta
najednou vypadla jako trofej od Bořka Šípka - jen ten měsíc dostali
náhodou šanci i žáci prvního ročníku ve sklárně - a tak bylo rozhodnuto.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE2PZY4Wx3cw_Ytc4Zr5tWoOiTa73EBJBkMfypl4XWjGJylPfi1VpEHlnLTQa12DHb7qjNCcIAXxZvm6RjRzMi2ALQlWpo3cE8XXq5v6gCD-SxrnI3WupadxHDpo9T85Wd3KXtzWlftrHI/s1600/kufr.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="647" data-original-width="960" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE2PZY4Wx3cw_Ytc4Zr5tWoOiTa73EBJBkMfypl4XWjGJylPfi1VpEHlnLTQa12DHb7qjNCcIAXxZvm6RjRzMi2ALQlWpo3cE8XXq5v6gCD-SxrnI3WupadxHDpo9T85Wd3KXtzWlftrHI/s640/kufr.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Nákup prvního kufru
s sebou přinesl i nutný aha-efekt. V prodejně totiž dostanete krabici, co
vám připadá jak kufřík pro panenky a dumáte, jestli se do nej vejdou
aspoň dvoje šaty a taštička na šminky - na tuto úspornou variantu se zdá
kapacita dostačující, kufr si tedy přivážíte stále natěšeně domů. Už na
chodbě se ale kufr začne nebezpečně zvětšovat. Kromě šatů se do něj
jistojistě vejdou i boty a kabát. A nad takovými schody, kam kufr
provizorně postavíte a kde denně projdete přinejmenším 10x, už má kufr
rozměry garderoby na týden... Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-20284244836608824192018-10-31T20:04:00.001+01:002018-10-31T20:04:39.352+01:00ČasemPřes měsíc ticho je skutečně ostuda, snad je mi alespoň omluvou, že jsem šťastně ponořená v práci a finalizuji přípravy na firemní Vánoce. A ještě x dalších projektů...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid_n5-khqh4OHeZd9NexoO6kJF2I4686oxKm-YWvkiLWSvWwxy0lxy2W7NNs-Qz-4KecCJ-kElgU62of-VoaSNWufFSXua5czoRm59eAfnzQiAXeEJ1mw4eWIbeN3pwWTJsELiyQct0iKg/s1600/0169.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="531" data-original-width="800" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid_n5-khqh4OHeZd9NexoO6kJF2I4686oxKm-YWvkiLWSvWwxy0lxy2W7NNs-Qz-4KecCJ-kElgU62of-VoaSNWufFSXua5czoRm59eAfnzQiAXeEJ1mw4eWIbeN3pwWTJsELiyQct0iKg/s640/0169.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
S podzimní změnou času se dost peru. Zvláštní, že na jaře jsem změnu
vůbec necítila a hned druhý den s ní byla v pohodě. Asi jsem vyloženě
letní typ. Ale v pondělí první sníh a ve čtvrtek 17 stupňů? Na letošní Vánoce jsem opravdu zvědavá. Pevně věřím, že mi po řízku ještě nebude skákat moucha. Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-14626101743065902632018-08-15T16:25:00.000+02:002018-08-15T19:18:49.277+02:00Velké plányPlány pro dny bez dětí jsem měla jasné: vše, co se s nima nedá. Restaurace, kavárny, malé butiky s originální tvorbou, kino, badminton, deskové hry, blog, poprvé pobyt ve wellness hotelu i letní kino.<br />
Letní kino je pro mě synonymem romantického večera z filmů. Ač v podstatě malá hloupost, strašně jsem si přála do nějakého zajít. A když nám během pobytu v Liberci dávali v Lidových sadech Švestku, nebylo o čem.<br />
Po prvních zvucích z repráků mi ale bylo jasné, že jestli nechci odcházet za
hodinu a půl jako z rockového koncertu, ušní bubínky ocení jakékoliv špunty. Ještěže v kabelce stále nosím sluchátka. Uši si tak odrovnám
ráda na nejbližším metalovém koncertu, v letním kině na ošoupaných
lavičkách by mi to bylo přeci jen líto. Další praktický aspekt sluchátek
se projevil i u sezení nedaleko řekněme ne zrovna střízlivých
pokřikujících mužů.<br />
Kino jako takové jinak byla dokonalá věc a moc jsem
si ho užila. A to dokonce včetně letního deštíku, který se přihnal
krátce před koncem a dal promítání správný punc.<br />
Teď už mám konečný pocit z dovolené jako filmová hvězda a hned bych tedy dala za pravdu mé báječné šéfové, že mi někdy stačí ke štěstí fakt málo. Za mé současné největší štěstí považuji ale právě to, že mám kolem sebe lidi, kteří mi to mohou připomínat. <span class="st">♥</span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgumlDBmD2zVqoAcLrWeWsaxHWDK-7vYJby08OdvJjsb_YXb6BTInVO15Rsx2tOtsg3jKvilV6SZG-xf_NOc32vSaQgrBKhH90Dc3t7GX018ujhbEKS7kji3CIog5-0qXx6dfksUVCMG7zr/s1600/0142.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="638" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgumlDBmD2zVqoAcLrWeWsaxHWDK-7vYJby08OdvJjsb_YXb6BTInVO15Rsx2tOtsg3jKvilV6SZG-xf_NOc32vSaQgrBKhH90Dc3t7GX018ujhbEKS7kji3CIog5-0qXx6dfksUVCMG7zr/s640/0142.jpg" width="425" /></a></div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-73009096970085867162018-08-12T21:02:00.001+02:002018-08-12T21:02:24.761+02:00Bez dětíLoni si připadal Josífek strašně ochuzený, když zůstal doma a na tábor s ostatními neodjel. Rok o tom stále mluvil a těšil se na svoji premiéru. A premiéra je to i pro nás. Užíváme si absolutní klid od táborníků. Deset dní bez všech dětí je pro mě momentálně ráj pro nervy umocněný o dovolenou, kterou jsem si vybrala právě tento týden. Předsevzala jsem si spoustu věcí a spoustu věcí si splnila. Kromě nezbytného úklidu a nalakování komod, jsme se přesunuli na pár dní k přátelům. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYWH97wVVnilGkQI7JWPb2QPqEFxv3SaCTew08dVop2CriD4yCzQrXVdlvFtZce8X002CJ7w2pML89cEgBGyyvXB0Q0lWYkO_t5VoJbRYkmK85Mmuj8DHaIgzGOhAbBHN7UeOdKvIOPiCK/s1600/0433.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="638" data-original-width="960" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYWH97wVVnilGkQI7JWPb2QPqEFxv3SaCTew08dVop2CriD4yCzQrXVdlvFtZce8X002CJ7w2pML89cEgBGyyvXB0Q0lWYkO_t5VoJbRYkmK85Mmuj8DHaIgzGOhAbBHN7UeOdKvIOPiCK/s640/0433.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzm1OcwVfpD_YYtIhZik-NNfEuJkKn-cYOx3KTD5kjIkYoHMpigBhNJ_O3kuNKBLSgS8L9mneEp4MgVY6LcsiIWL-U0ExsWGA9bBMy7qnzqkH5lInsOYNBC7uyEwOQQMm6sa1FZtqPxYkS/s1600/0457.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="960" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzm1OcwVfpD_YYtIhZik-NNfEuJkKn-cYOx3KTD5kjIkYoHMpigBhNJ_O3kuNKBLSgS8L9mneEp4MgVY6LcsiIWL-U0ExsWGA9bBMy7qnzqkH5lInsOYNBC7uyEwOQQMm6sa1FZtqPxYkS/s640/0457.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Naši liberečtí přátelé pro mě byla jediná záchrana ve chvílích, kdy jsme zůstali po večerech
doma uvěznění s dětmi nebo i později, v době nemoci. Oni bezdětní,
kdykoliv se mohli sebrat a přijet jen tak posedět a zahrát karty. Také kdykoliv přijeli, když
jsme potřebovali pomoct. Nadešel čas výměny rolí a
co se týče dětí, vůbec mi nevadí. Pomazlit a vrátit. Tak geniální!<br />
Neméně
geniální bylo wellness, kde jsme se ocitli na dva dny. Tam jsem se pro
změnu nechala u snídaně balit usměvavým mládencem, kterému nicméně
chybělo zhruba 17 let aspoň do dospělosti. Ale tak v mém věku je
příjemné, když se za mnou ještě někdo otáčí, div nevypadne ze židle.Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-62866233485818862712018-07-26T20:49:00.000+02:002018-07-26T20:49:08.904+02:00TáborníciLoni nám na tábor poprvé odjel i Tonda. Letos si hrdinně vyžebral tábory
dva. Na to, že mu na prvním nejvíc vadily můry na záchodě v chatce a
jeho volba letos padla na skautský tábor s latrýnami, říkala jsem si
budiž. Že v půlce z návštěvy neodjedeme sami, mi bylo beztak víceméně
jasné. Co mě, uznávám, překvapilo, že jsme prostřední dítko stihli obratem
vyměnit za nejstarší. Že jí o den dřív, než končí tento tábor, začíná jiný,
to je jen taková třešnička na dortu.<br />
Domů pojede o dva dny dřív a budiž k
nám slunce milostivé, až budeme horlivě přepírat prádlo, abych znovu stihla zabalit ještě večer. <br />Kdyby náhodou přeci jen chtělo letos ještě pršet, zajeli jsme jí koupit nové boty. Bez ní - beztak do mých posledních pořízených bot skočila, ani jsem nestihla říct popel, a že jí jsou, tak si je prý nechá.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaEYVrlnnJkbS0mu5tpc9gUGcOjTYIQDkj-cJGz0qaMEkvs1Upb49VGNlBbvcfFDHTPa3BiiF3c3R0QfqASu7BlQfEoPfTKlX5QbveyoyE7xcyKs9e6jZm4Q_n8gfpPszfhKALQkkPcYU0/s1600/in0141.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="638" data-original-width="960" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaEYVrlnnJkbS0mu5tpc9gUGcOjTYIQDkj-cJGz0qaMEkvs1Upb49VGNlBbvcfFDHTPa3BiiF3c3R0QfqASu7BlQfEoPfTKlX5QbveyoyE7xcyKs9e6jZm4Q_n8gfpPszfhKALQkkPcYU0/s640/in0141.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Cestou
domů z nákupu v nás hrklo při telefonátu z tábora. No, vlastně z nemocnice. Zněl
zhruba takto: "Anežka si při hře podvrkla nohu, tak jsme jí vzali do
nemocnice. Ale nic jí nenašli. Má jen obvaz, ale je z něj nadšená a
chtěla vám to zavolat."<br />
Každý holt máme ty své prázdninové radosti posazené někde jinde.<br />
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-3129074065471962512018-07-10T20:51:00.000+02:002018-07-10T20:51:41.869+02:00UpálenáKaždý rok, jen co absolvuji první výlet na slunci, spálím se. Za ty roky bych si z toho mohla vzít už ponaučení, zatím z tohoto souboje s prvním letním sluncem ale odcházím pokaždé leda jako mistryně Jana Husa. <br />
Třeba na výročí svatby před třemi lety jsem se spálila
tak, že jsem měla vypálené plavky šaty nešaty. Letos, když už jsem si
říkala, jak se opaluji krásně zvolna, navíc mám teď už i ten přírodní
opalovací krém, který bych v případě ohrožení jistě včas použila, nemůže se mi stát, že se ještě spálím. Takže hned druhý
den, zatímco jsme šli po poledni mrknout na vyhlídku, se mi podařilo
ugrilovat si ramena do nepřehlédnutelné červené barvy tak krásně rámující bílý obrys tílka. Upozornila mě na to až máma po
návratu domů. A mně trvalo pěkně dlouho si vzpomenout, kde jsem k tomu
přišla, když bylo většinu dne pod mrakem, polovinu dne jsem měla na sobě
mikinu, navíc jsme se pohybovali víceméně jen pod stromy. Ne, sluníčko
si mě muselo najít. Následující den jsem šla totiž na svatbu kamarádky.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrX-6_7sqkxlu0CSMsNl5kudTqs8JLt5yFIaY6tpMCLiO-7jjD8eVlwNCx3s1uOZKi8x5Rhk1NPg9f0YqR0VfXQMo54lS3H4zUbpRtxi7sC1dQM3aSiZjZ8G1bmvJfIA68H8kGzIUQKgQy/s1600/bastei.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="720" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrX-6_7sqkxlu0CSMsNl5kudTqs8JLt5yFIaY6tpMCLiO-7jjD8eVlwNCx3s1uOZKi8x5Rhk1NPg9f0YqR0VfXQMo54lS3H4zUbpRtxi7sC1dQM3aSiZjZ8G1bmvJfIA68H8kGzIUQKgQy/s640/bastei.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Ze svatby nemám neuvěřitelně ani jednu fotku. Byla jsem tak na měkko, že
mě to pak už ani nenapadlo. A doma zatím muž hlídal sám statečně 4
děti. </div>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-34083302427762649612018-06-10T12:07:00.001+02:002018-06-10T12:10:07.879+02:00Den 2. SkerriesProgram návštěvy Irska jsme měli našlapaný. Za uplynulý rok naši průvodci viděli z
ostrova lecos, vzali nás proto rovnou na ověřená místa.<br />
V pořadí druhá pláž byla ve Skerries a působila přesně opačně než první. Při odlivu dlouhý písčitý pás podél
městečka, pláž otevřená do všech stran, betonové "plovárny" ve skalnaté části. Odlišný dojem umocnilo
také podstatně chladnější a větrnější počasí. Než jsme však došli ke kamenité části pláže, počasí se vybralo, a jak známo pro Iry jasný signál, že je léto. I přesto mi přišla ta skupinka dětí jdoucích se vykoupat sakra odvážná - pořád se bavíme o teplotě kolem 12 stupňů. Že to s tou koupelí myslely vážně, soudím podle ječení kdesi z vln. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiphSyKEadk8GBfQN1Z7L5spUZfmSXP-l_DcUKyy4LdnQMlCIwxTKIfFUCWKCPXC5zUl60_NAI3fUHMvBX1F3IgiHcuj8346SS4y-qcUu6abboWbaBp0AFiVKGxLr08aI_iWZfwv0i88d0W/s1600/02b.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="959" data-original-width="719" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiphSyKEadk8GBfQN1Z7L5spUZfmSXP-l_DcUKyy4LdnQMlCIwxTKIfFUCWKCPXC5zUl60_NAI3fUHMvBX1F3IgiHcuj8346SS4y-qcUu6abboWbaBp0AFiVKGxLr08aI_iWZfwv0i88d0W/s640/02b.jpg" width="479" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgZ4At154bj8Uj-xxb5CQcA2obN2cG_fDUTc1NOK7pta6MeqD5kI3_NUJcykvOhhunU1L4H0iz9Fod9WQOEZke1hwkoQwxfeHq1AGM95trWtnKc5dsDIuIoGN1yAivyp1K_DCCEQAEKjo6/s1600/02a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgZ4At154bj8Uj-xxb5CQcA2obN2cG_fDUTc1NOK7pta6MeqD5kI3_NUJcykvOhhunU1L4H0iz9Fod9WQOEZke1hwkoQwxfeHq1AGM95trWtnKc5dsDIuIoGN1yAivyp1K_DCCEQAEKjo6/s640/02a.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPScS1kyFhNR6K9HNgmrw4RuuZTOQkgZGKJlfLYeAV6pXKitPG124r6rlzOwOyFkcShFqa-uRd8Ue0Dd8LUclTufoYM5O89S4Rz_gHX_HEiJjtSUw1E49eMzNhq4-ehGreW_uu6JBQCqXC/s1600/02c.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="966" data-original-width="1288" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPScS1kyFhNR6K9HNgmrw4RuuZTOQkgZGKJlfLYeAV6pXKitPG124r6rlzOwOyFkcShFqa-uRd8Ue0Dd8LUclTufoYM5O89S4Rz_gHX_HEiJjtSUw1E49eMzNhq4-ehGreW_uu6JBQCqXC/s640/02c.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3LYTimdSJ55pWwR1IwBQxLmPWBIWdUQzxHyqHVG3uxs_oklPrq8llDjjvEcZ8jG3AImG-3JqN8I4n1H0qbz2w7LNT2daDBO-a-tbFIMPwjCMp2VHJqbjGEuOzcTB_k66CUv5Tl5MlgZRB/s1600/02d.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3LYTimdSJ55pWwR1IwBQxLmPWBIWdUQzxHyqHVG3uxs_oklPrq8llDjjvEcZ8jG3AImG-3JqN8I4n1H0qbz2w7LNT2daDBO-a-tbFIMPwjCMp2VHJqbjGEuOzcTB_k66CUv5Tl5MlgZRB/s640/02d.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNQrBDwbJ9wjY1Zmvjn4md2JH-ueLvJ8WYOaLPBnlfgXVYiDY0PF76ta0F3RvBLoOqBaa9nSql38UnEbLDZcKDxxbIwvcsBvKYelc_APggQDA1-a08ftr_0hJ7PjDadSCDc944I6MhnQ6K/s1600/02e.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNQrBDwbJ9wjY1Zmvjn4md2JH-ueLvJ8WYOaLPBnlfgXVYiDY0PF76ta0F3RvBLoOqBaa9nSql38UnEbLDZcKDxxbIwvcsBvKYelc_APggQDA1-a08ftr_0hJ7PjDadSCDc944I6MhnQ6K/s640/02e.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Po procházce po pláži a po pobřeží s
neomylným cílem na dětském hřišti jsme se později ještě přesunuli na hrad - Ardgillan Castle. Další krásný hrad zasazený do krásné krajiny, s
krásným výhledem. Vedle velké dětské hřiště. S výhledem. Vedle parkoviště -
s výhledem. Všude výhled na zeleň a moře. Malá procházka od parkoviště k hřišti lesíkem s vílími domečky. Nejen tady, ale na každém hřišti co jsme viděli (= ach ano, navštívili) toalety,
voda, oplocený čistý areál s herními prvky pro nejmenší děti až po ty nejstarší. Pro rodinu s malými dětmi si asi neumím představit lákavější metropoli. <br />
Dobrá, uznávám - cedulky, že je hřiště určené pro děti do 12 let, jsem se
ne vždy svědomitě řídila. Ale nebyla jsem sama, že áno. Aspoň mohu předat cennou zkušenost, že do všude přítomných kovových tunelů skluzavek se napasuje klidně dospělý chlap s ratolestí.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpFvPAveVxmlE5wcQbh6uBI6M5yYnSHghbDjR6EtrjCkcAE2FudB1lpFeu5f6NLAtRb4a5JMhW_rjXgLRs6aUM-73KXBN7Da-Zyz4BCdeZXCFdL3-B7UdIEtKXVEMGoCK5aOwyVpQ7OCAh/s1600/02f.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpFvPAveVxmlE5wcQbh6uBI6M5yYnSHghbDjR6EtrjCkcAE2FudB1lpFeu5f6NLAtRb4a5JMhW_rjXgLRs6aUM-73KXBN7Da-Zyz4BCdeZXCFdL3-B7UdIEtKXVEMGoCK5aOwyVpQ7OCAh/s640/02f.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbydIZPVGOHsbS31hvAgjvlrK9RnC1SuO6sakbWm4H093QYtldcHXmld88MiCxKh5KEeN9is9zKDMYReBmhCXvrHWCSpLznR6oSEk_EfPb9oQQJ2RyQucDfp20LngaOm2OTpiXfn42ET89/s1600/02h.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="739" data-original-width="960" height="492" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbydIZPVGOHsbS31hvAgjvlrK9RnC1SuO6sakbWm4H093QYtldcHXmld88MiCxKh5KEeN9is9zKDMYReBmhCXvrHWCSpLznR6oSEk_EfPb9oQQJ2RyQucDfp20LngaOm2OTpiXfn42ET89/s640/02h.jpg" width="640" /></a></div>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-13581516893571172862018-05-31T22:25:00.001+02:002018-05-31T22:29:47.333+02:00Kde bydlí teta šéfová?Na to se mě dnes zeptal Josífek před spaním. A i když je to jen další ze série otázek <i>abybyloočemmluvitanemuseljsemspát</i>, nešlo se nesmát. Naše teta šéfová je totiž bourák. Je to šéfová, která si se mnou (úplně cizím člověkem) střihne pohovor klidně v kadeřnictví, zatímco jí vizážistka nanáší make-up. Chce mě, i když nemám žádné semestry na vysoké škole. Věří mi, že i moji obrovskou slabinu v cizích jazycích překonám. Když ji zavolám, že ji něco vezu, natrhá mi zatím plnou náruč nádherných šeříků, protože jsme se o nich ráno cestou do práce bavily. Sebereme o víkendu klidně naše rodiny a jdeme společně na medvědí česnek, o kterém s mužem ani nevíme, že nám roste kousek za domem. Nebo si jen tak spontánně po práci sedneme k některé na kafe a necháme blbnout děti, které si okamžitě padly do noty.<br />
Já už se na tu tetu šéfovou zítra do práce zase moc těším. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFwwhwtk90qWlKvov5o20oVuawS-s4zxuVqtcuxBPFtkyqqD-uPhKeB33BZtX93bSpvWBuymXbAPlTxnRJtbh_3ZInwEAVGmCAO7h4BOQ8ZT70WocaS6hMHIEg-l8C6PJcQQOpoi_F1SIy/s1600/0072.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="538" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFwwhwtk90qWlKvov5o20oVuawS-s4zxuVqtcuxBPFtkyqqD-uPhKeB33BZtX93bSpvWBuymXbAPlTxnRJtbh_3ZInwEAVGmCAO7h4BOQ8ZT70WocaS6hMHIEg-l8C6PJcQQOpoi_F1SIy/s1600/0072.jpg" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-22725311690429556522018-05-26T20:04:00.001+02:002018-05-26T20:04:46.085+02:00Den 1. HowthHned do první pláže v Irsku nebyl vůbec problém se zamilovat. Během zamýšlené procházky po útesech nám odliv ukázal zapadlou oblázkovou pláž - na slunci a v závětří, čímž se mi okamžitě zbořila všechna očekávání o Irsku. K tomu průzračná voda a v dálce na nás vykukující tuleň. Kam se na mě na té pláži hrabe Alenka v říši divů. Také po skalách, po jakých nám holky šplhaly, bylo úplně jedno jestli je horolezkyni deset nebo tři roky. V téhle skvělé kombinaci jsme vydrželi udržovat dost dlouho v naději i vránu, co neustále zkoušela, jestli jí něco z našeho pikniku přeci jen nekápne.<br />
Takhle v součtu mi přijde, že ten silný vítr na druhé straně pobřeží a velká přeháňka, co se strhla na cestě zpátky bylo vlastně jen takové zadostiučinění mým představám, pro formu, aby se neřeklo. Protože celé následující dny bylo počasí jednoduše dokonalé.<br />
Dobrá, teplota kolem deseti stupňů na konci dubna, na naše poměry nízká. Irové nicméně dokazují, že teplota je jen v hlavě, protože ve chvíli, kdy svítí sluníčko, nosí se tu standardně šaty, kraťasy a na nohou žabky. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikB0bLGjEBJoI0DMeuZ0r1FFZQDajKNQs22334WWAT9MdixrqAJjeFT1ZT3395E8esfXINAxywE-KrpwVWP5XCZbxyCsUQ-VUTc3LB2k78u8-z8LMvf1EhUZKmpKkihRPwxbg5oR7mLg3p/s1600/20180426_124832.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="966" data-original-width="724" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikB0bLGjEBJoI0DMeuZ0r1FFZQDajKNQs22334WWAT9MdixrqAJjeFT1ZT3395E8esfXINAxywE-KrpwVWP5XCZbxyCsUQ-VUTc3LB2k78u8-z8LMvf1EhUZKmpKkihRPwxbg5oR7mLg3p/s640/20180426_124832.jpg" width="479" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiex8PtBza-o6iFBBH8tHXjgxLXKbIV6DjjBGjeuT8QOmMBuExIJv-rhJWWJlznfIGRjVdZ-pbTHzObLPwvqsfHkfi8Q7N_YKZ0PQYj3F2HNi0KYIxvwxm6Pfx9xsjgIWLFrxOZy1lh0njJ/s1600/10.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="720" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiex8PtBza-o6iFBBH8tHXjgxLXKbIV6DjjBGjeuT8QOmMBuExIJv-rhJWWJlznfIGRjVdZ-pbTHzObLPwvqsfHkfi8Q7N_YKZ0PQYj3F2HNi0KYIxvwxm6Pfx9xsjgIWLFrxOZy1lh0njJ/s640/10.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu0j86Y8epzj064PWzbjIdNq3hw1QQpqIT6guTdAYyPFcqxVjk_8ywrU1pauxJBkg78o8MGgwf228WwPnvNQ_ASpHtTC6XYQTJaz5ZuH_39bbTMpM5JweVyyKKWZzj_x0jRiG_SLn2QrJ9/s1600/DSC_0068.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="966" data-original-width="1449" height="425" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu0j86Y8epzj064PWzbjIdNq3hw1QQpqIT6guTdAYyPFcqxVjk_8ywrU1pauxJBkg78o8MGgwf228WwPnvNQ_ASpHtTC6XYQTJaz5ZuH_39bbTMpM5JweVyyKKWZzj_x0jRiG_SLn2QrJ9/s640/DSC_0068.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYKkJLOlCioEipt03c-IjQ1XhQsj97f4VPq3MIyPgL6kNyikUMRVIDBt0kgZ194CU-iw3AXxr3QQCP1Pp5_la9D4UPcnrMlbpAsKA5Tet-Z6ro8YSd19IAnvrW_3ZE6L9CDgqcnRoBKqoC/s1600/09.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="960" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYKkJLOlCioEipt03c-IjQ1XhQsj97f4VPq3MIyPgL6kNyikUMRVIDBt0kgZ194CU-iw3AXxr3QQCP1Pp5_la9D4UPcnrMlbpAsKA5Tet-Z6ro8YSd19IAnvrW_3ZE6L9CDgqcnRoBKqoC/s640/09.jpg" width="640" /></a></div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu0j86Y8epzj064PWzbjIdNq3hw1QQpqIT6guTdAYyPFcqxVjk_8ywrU1pauxJBkg78o8MGgwf228WwPnvNQ_ASpHtTC6XYQTJaz5ZuH_39bbTMpM5JweVyyKKWZzj_x0jRiG_SLn2QrJ9/s1600/DSC_0068.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXBycaCt7MZuOunaKvcKGDBmATQNNyt8MlTSg85sOJg8BbCZVI5EmKgL-5Hbp2JOb9qDbqQjM3mSUvVuENjuBkdHYhdciSPOWExpClaNHczCM8ei2OMqrGP-AVUN2BLCES7YJ79pyNLjGs/s1600/20180426_131732.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXBycaCt7MZuOunaKvcKGDBmATQNNyt8MlTSg85sOJg8BbCZVI5EmKgL-5Hbp2JOb9qDbqQjM3mSUvVuENjuBkdHYhdciSPOWExpClaNHczCM8ei2OMqrGP-AVUN2BLCES7YJ79pyNLjGs/s640/20180426_131732.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhedHLbK91KvVdB8ne1Kr8a3zssVVm0xst5-h9INkIxMogtGf7tinWmrW8-o05z3T3Fs_WcyZL1VJxialuiFvpv6Tnjg4txEWW1gu80n9cuFmwuXrKMHud7um4zhL_YpM_hYmn5_BFaJkVk/s1600/20180426_144931.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="966" data-original-width="1288" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhedHLbK91KvVdB8ne1Kr8a3zssVVm0xst5-h9INkIxMogtGf7tinWmrW8-o05z3T3Fs_WcyZL1VJxialuiFvpv6Tnjg4txEWW1gu80n9cuFmwuXrKMHud7um4zhL_YpM_hYmn5_BFaJkVk/s640/20180426_144931.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Samotný přístav Howth je také rozkošné místo. A podvečerní Malahide je jako pohádkový hrad Šípkové Růženky. Ale zeptáte-li se Anežky na nejlepší zážitek, stejně vám řekne oběd v Fish & Chips.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpzEaic64dEs4XNBDE9-SlOUNokfrFzkWT73Rkz-A19nnTGFEYxQj4sphalCeq4KXwLfUXE0C6d7-8obs7rfQJc6IrAuKDwM-s9UrJ3uJaN7MtKDAQR2QpndPxpNG73lQDXDI4Xeq3FG0s/s1600/20180426_170915.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="720" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpzEaic64dEs4XNBDE9-SlOUNokfrFzkWT73Rkz-A19nnTGFEYxQj4sphalCeq4KXwLfUXE0C6d7-8obs7rfQJc6IrAuKDwM-s9UrJ3uJaN7MtKDAQR2QpndPxpNG73lQDXDI4Xeq3FG0s/s640/20180426_170915.jpg" width="480" /></a></div>
<br />Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com1Howth, Dublin, Irsko53.3785693 -6.057013200000028553.3406803 -6.1376942000000287 53.4164583 -5.9763322000000283tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-4062968276927777582018-05-17T19:55:00.000+02:002018-05-17T19:56:14.897+02:00Dámská jízdaKe spoustě věcí jsem si musela dozrát a cestování je jednou z nich. Abych se tolik nebála, přišlo mi jako fajn nápad mít s sebou Anežku hned z několika důvodů. Co se narodili kluci, máme času spolu opravdu málo. Spát do postele k nám už dávno jako jediná nechodí, za to čím dál častěji poslouchám, jaký kluk ve škole se jí líbí a jaký jí zlobí. Ve škole to šlo přímou úměrou k tomu dolů. Přesto mě dokáže drtit pěkně dlouho, když si chce povídat jen v angličtině. Z jejích pěti slovíček je schopná poskládat takřka cokoliv. Zatímco se mi protáčí závity nad přesným zněním slovíčka, které po mě zrovna chce, Anežka jen pohodí lokýnkama, z pivovaru je rázem beer bar a je vymalováno.<br />
Motivačně (pro nás obě) jsme se tedy doma rozhodli, že si uděláme výlet trochu větší. Na moje poměry v životě druhý největší. Dámskou jízdu do Irska za kamarádem s rodinou.<br />
Největší strach jsem měla už jen ze samotného letiště. Plán zněl, že se před Anežkou nebudu moct bát. Ovšem né že bych se ho úplně držela. Na letišti na nás byli přitom všichni moc milí a na tom Dublinském nás pobavil celník, když se snažil Anežku oslovit jménem. Dal tomu statečně dokonce tři pokusy.<br />
<br />
Pět dní v Irsku jsme si maximálně užily. Vybrat jen hrstku fotek je nadlidský úkol, navíc takové tu na blogu znovu jen tak mít nebudu. Zkusím to průběžně...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk1ZeOY5KkiF_FhjP3QdweJvxucnIlnSJjrxOJJ7FQJmSTJGDwxjNkF2d5shWgvyb4fzTkbv7Jrzuy8q3BXSjS0mkMkI4dlZez68CY2C8sKt7HgFW4dUW5tBQTNgUI73NRRAddyq1hZnkJ/s1600/01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk1ZeOY5KkiF_FhjP3QdweJvxucnIlnSJjrxOJJ7FQJmSTJGDwxjNkF2d5shWgvyb4fzTkbv7Jrzuy8q3BXSjS0mkMkI4dlZez68CY2C8sKt7HgFW4dUW5tBQTNgUI73NRRAddyq1hZnkJ/s640/01.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGU75kZBWxAHO4QFJhiSxGr0RXt60_auMxkNC7Lkn3H8B8Z1S_aT9SrSRfzGz4RrPoKKoCgc-z1lfZbt4MvfXUTuUuXSwvZ9LQA6rAIoF2fpdcAP2Y2hRt3Bpf_C5cRTmIXcQ3PYfOkp1M/s1600/03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGU75kZBWxAHO4QFJhiSxGr0RXt60_auMxkNC7Lkn3H8B8Z1S_aT9SrSRfzGz4RrPoKKoCgc-z1lfZbt4MvfXUTuUuXSwvZ9LQA6rAIoF2fpdcAP2Y2hRt3Bpf_C5cRTmIXcQ3PYfOkp1M/s640/03.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZvswuFBG7yGc2Y8noplNiepzLglDKrAiYbZLskU6jNqge5O6krWmCuz_c5_HIeLi0PYVAa5zf1YSXrySys8NeL_zZdkrqPPkADTR532-57c3aqyyyFwgamo2bCvUSnq9Mpgl3HPrh6RBK/s1600/02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="960" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZvswuFBG7yGc2Y8noplNiepzLglDKrAiYbZLskU6jNqge5O6krWmCuz_c5_HIeLi0PYVAa5zf1YSXrySys8NeL_zZdkrqPPkADTR532-57c3aqyyyFwgamo2bCvUSnq9Mpgl3HPrh6RBK/s640/02.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgNXV_Znf9gLKK5dDTqW4A8q8xUaGaIWTvhXkV2AwC2JhlwxW96d-zjQGGwlRNXUFKFzGJlWZndhnYJsbtROTNXsD069coBq8dUJSBoIAiFlSFqpCVsSasVMIUObIio8GMu1OJzWsRfSkf/s1600/04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgNXV_Znf9gLKK5dDTqW4A8q8xUaGaIWTvhXkV2AwC2JhlwxW96d-zjQGGwlRNXUFKFzGJlWZndhnYJsbtROTNXsD069coBq8dUJSBoIAiFlSFqpCVsSasVMIUObIio8GMu1OJzWsRfSkf/s640/04.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMcCuMc9cH629pVNTV3Pdl1xUjVc0C2rKgnyOP2VOng56mx8-2EjvZWMeXsBsaMxHZ0e1N6KZDIykFglIGEjXubR0_MFQKrRMRAwQBgWG_-a2XOwhQ4_pjY_FHTTYL3ySYE37-RMEVRjpD/s1600/05.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMcCuMc9cH629pVNTV3Pdl1xUjVc0C2rKgnyOP2VOng56mx8-2EjvZWMeXsBsaMxHZ0e1N6KZDIykFglIGEjXubR0_MFQKrRMRAwQBgWG_-a2XOwhQ4_pjY_FHTTYL3ySYE37-RMEVRjpD/s640/05.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxbRAC8ROonyUMObiBmRCSppmJKZeCPwH6GMQLxTkpcamCystZJsk57rB_YF5VN1UNXUTnnhAWrfwEZ8VqmTmg7YiIhF68Y_zYY5Vgn0aLx3yQ7c24sHDs4fIn4PCUpqere1C1xSS01z8S/s1600/07.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="720" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxbRAC8ROonyUMObiBmRCSppmJKZeCPwH6GMQLxTkpcamCystZJsk57rB_YF5VN1UNXUTnnhAWrfwEZ8VqmTmg7YiIhF68Y_zYY5Vgn0aLx3yQ7c24sHDs4fIn4PCUpqere1C1xSS01z8S/s640/07.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-86813844552832668702018-05-07T20:14:00.001+02:002018-05-07T20:31:02.123+02:00KoncertHodilo by se napsat, jaký byl koncert. Vlastně si to takhle "na papír" pro sebe zároveň poprvé shrnu.<br />
Lístky jsem dostala od manžela k narozeninám s tím, že můžu jít s kamarádkou. Kamarádkami vyloženě oplývám :) Stejně jsem počítala, že půjdeme spolu s manželem. S poradou v Karlových Varech koncert do noci ale moc kompatibilní nebyl, s aktuálním zdravotním stavem taky ne. Ještě půl hodiny před odjezdem autobusu jsem si nebyla jistá, kde vlastně v noci přespím. Veškerá doprava k nám na sever totiž končila v deset, nejpozději v jedenáct večer. Dobrodružství se vším všudy.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKk8T2HNmgmVRlPTHptdqfBqS6fa35dprL8eU1M6thPrt7oLYmVhCFGiw0AplhxlJQvAQ6WVBrYdGkvGVZKLZyqBsBR36wpjnFwdcbqTBafUmeCo2j3_gdjz_dy3qi6rLEmN5nQigGBzu1/s1600/walkoff1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKk8T2HNmgmVRlPTHptdqfBqS6fa35dprL8eU1M6thPrt7oLYmVhCFGiw0AplhxlJQvAQ6WVBrYdGkvGVZKLZyqBsBR36wpjnFwdcbqTBafUmeCo2j3_gdjz_dy3qi6rLEmN5nQigGBzu1/s640/walkoff1.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
V Lucerně jsem byla poprvé. Zamířila jsem si to dopředu a bez
sebemenšího problému se dostala až do druhé řady. Po chvíli to podobně
staré dívky vedle mě nevydržely a zeptaly se mě, jestli "Za někým jdete,
slečno?"<br />
Svého místa jsem litovala velmi rychle už během předkapely. Největší chlap z první řady samořejmě přede mnou a mohla jsem si vybrat, jestli špatně uvidím zleva nebo blbě zprava.<br />
Moje vstupenka do první řady se objevila už po pár písničkách, kdy se ke mě přitočila zase jiná dívka se slovy: "Pojďte vedle mě zleva." <br />
Můj první zahraniční koncert. Poprvé na tak velké akci sama. Krásná show, všechny mé oblíbené písničky i podání ruky přímo se Sarah. Všechno pro mě tak nové, přitom tak přirozeně a hladce plynoucí. A to jsem ještě nesepsala všechno. Tenhle duben byl tak trochu měsícem zázraků. Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-44007679727944576422018-04-09T20:41:00.001+02:002018-04-09T20:41:17.865+02:00Jdeme trsat?<div style="text-align: center;">
</div>
Tak jo. Žijeme jen jednou a sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo.
Zítra večer budu v Lucerně na koncertě <a href="https://www.youtube.com/user/walkofftheearth/" target="_blank">Walk off the Earth</a>. Kdo je
neznáte, doporučuji klip níže, spolehlivě mi vždy zlepší náladu. A proč
to píšu? Kromě mé maličkosti s sebou budu mít i lístek navíc. A protože
eko bio nula waste neplýtváme, nemohu ho přeci nechat jen tak
propadnout. Takže kdo jde se mnou? Vlastně ani nemusíte se mnou.
Sociofóbní případ má nárok i na lístek bez mé maličkosti. Jen tak. Pro
radost <span class="st">♥</span><br />
<div style="text-align: center;">
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="270" src="https://www.youtube.com/embed/IbVoo7YLWnI" width="480"></iframe></div>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4848468061349924984.post-7531657613985698232018-03-20T19:11:00.003+01:002018-03-20T19:11:56.426+01:00Doba svátkováJako každý rok touto dobou. Anežka oslavila svátek na začátku měsíce, Josífek včera. A já ve finále slavím také. Nová skvělá práce na obzoru a k tomu nám plánuji s Anežkou dámskou jízdu. Nemůžeme se dočkat, ale myslím, že jsme dost rády, že máme na učení angličtiny ještě měsíc k dobru...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqkvm8t2iONiNQpz5Y50moFzUHvyZS4qsZY7gGQFD6ujtdF29wcMnmVq7JdI0TFOUp918NKsbnxUm0jrW4kxaUUcjgGrR7Lu0urxhEB60X3ZUYtFGBcxsrUaGPhJo82Ov2qQwpIXwerUFu/s1600/0196a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="531" data-original-width="800" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqkvm8t2iONiNQpz5Y50moFzUHvyZS4qsZY7gGQFD6ujtdF29wcMnmVq7JdI0TFOUp918NKsbnxUm0jrW4kxaUUcjgGrR7Lu0urxhEB60X3ZUYtFGBcxsrUaGPhJo82Ov2qQwpIXwerUFu/s640/0196a.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKwmxunKcaCMBbrPdAnDmU7KGOdvw4CgaGNQz2Jq7hIEpzDVZAweEPErJiXu8htalVEaadm_VXFXLWEH5KrS7HH_ncQrBG1dM2eS9m02pZhm2MZbYsVnYsG9rA4oHTq4Hz_xsZDYccop6y/s1600/0202.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="539" data-original-width="800" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKwmxunKcaCMBbrPdAnDmU7KGOdvw4CgaGNQz2Jq7hIEpzDVZAweEPErJiXu8htalVEaadm_VXFXLWEH5KrS7HH_ncQrBG1dM2eS9m02pZhm2MZbYsVnYsG9rA4oHTq4Hz_xsZDYccop6y/s640/0202.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_oBImVqGOi3ggbdYVl-VFnFw3njZkYilPbRMs6vfGajXUXMN6rx9alo_SO_KfqD0GUdh_zgo7ZH9O_Um5hxlNacxsBl97snGjf8hqwuKmJsYpuhXyZEzoVtSwaNnCWbNhpcyEGGdTG_02/s1600/0264a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="531" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_oBImVqGOi3ggbdYVl-VFnFw3njZkYilPbRMs6vfGajXUXMN6rx9alo_SO_KfqD0GUdh_zgo7ZH9O_Um5hxlNacxsBl97snGjf8hqwuKmJsYpuhXyZEzoVtSwaNnCWbNhpcyEGGdTG_02/s1600/0264a.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">První bezlepková verze, po které se taky zaprášilo.</td></tr>
</tbody></table>
Ene la viehttp://www.blogger.com/profile/09312925550456943472noreply@blogger.com0