úterý 8. prosince 2015

PechaKucha Night Liberec

Na přehnané očekávání mám zavedený obranný mechanismus - nikdy se příliš netěšit. Né vždy to zabere. Né vždy je to třeba.
Navzdory všem obranným poučkám jsem se těšila a užila si svou první a perfektní PechaKuchu.


První byla, předpokládám, pro naprostou většinu v sále. První v Liberci, vystavěná z nadšení studentů. A kilometrem kabelů, co takhle na zdi vypadaly až vtipně.


Místo bylo dlouho tajné. Moc jsem si přála starou polorozpadlou budovu a to se mi splnilo nádherným prostorem Kina Varšava.


Formát PechaKucha je vždy 20 snímků prezentace a ke každému jen 20 sekund času, aby se všichni přednášející soustředili jen na to nejdůležitější. Klobouk dolů před organizátory, kteří vlastně předem nikdy nemohou vědět, jak budou jednotlivé pasáže vypadat. Ač na jedno téma - reProstor - každý tu vystupoval úplně jiným způsobem: formou, vtipem i myšlenkou. Bavila jsem se od začátku do konce. Nejvíc smekám před Radlickou - nadšenci z Prahy, kteří navzdory všemu, vyklidili od desítek tun odpadu starý (cizí) sklad a udělali z něj kulturní sportovnu. Z jejich akcí mi jde hlava kolem, a to přitom jen u skladu neskončili, naopak pokračují - teď vyklízí opuštěnou starou truhlárnu přes ulici. Nějak takhle si představuji novodobé skauty. Lidi s myšlenkou, která může oslovit současnou mládež.


2 komentáře: