Vánoce nebo výročí, ten dnešní dárek je jak obojí dohromady. Video z našeho červencového výročí je hotové a máme z něj neskutečnou radost! Oslavili jsme si 10. výročí svatby spolu s dětmi, nejbližšími přáteli a stále se smějící Janou Buškovou za kamerou a na ten den už díky ní nezapomeneme ani v detailech.
Něco v něm ale přeci jen chybí. Třeba ta organizační schopnost mé kadeřnice, když jsem měla s květinářkou špatně domluvené věnečky na jiný den.
Třeba ježdění po městě páru mých fotografů, co sháněli "nějaké bílé kytky" a nikde nic neměli.
Třeba tu bleskovou akci, kdy mezi prací na jiných zákaznicích mi jiná kadeřnice umotala věneček z nevěstina závoje.
Třeba když fotografka cestou z oběda uviděla kopretiny a donesla nám je na věneček pro Anežku.
Třeba to jak náš nejúžasnější kamarád Pepa vezl na dvoukoláku k lesu nejdříve dřevo na podpal a pak, protože byla strašná vedra, ještě těžký kanystr s vodou na uhašení.
Třeba jak naše děti, si tak představuji, visely Míše na krku a skákaly jí po zádech (s největší oblibou obojí naráz), zatímco jsme se byli objímat u lesa.
Třeba oddávajícího, co nám ušil krásnou řeč na míru, stejně tak jako před těmi desety lety.
A třeba i moje máma v něm chybí, která si nechala Josífka navečer doma, protože to pro něj byl už tak dost náročný program ve třicetistupňovém létě.
Ale to nejdůležitější, to tam je. A je tam toho mraky! x-) Ještě jednou děkujeme všem!
VIDEO