Výsadba do skořápek

Jen co se před pár dny u nás objevil na stole pytlíček se semínky řeřichy, začaly kolem něj děti kroužit jak vosy. Měla jsem v plánu nejdříve nastudovat, jak na taková semínka jít, dnes už ale byli ti dva neodbytní, tak se šlo improvizovat.

Holoubci :)

Jednoduchý návod na řeřichová vajíčka: Na kousky mokrého ubrousku jsme nasypali semínka a ta jsme přikryli zeminou. Netuším, jestli semínka vyrostou, jen se je budu snažit držet pořád ve vlhku.

První kváskové

Kdybych měla vystrojit oslavu narozenin každému živému v naší domácnosti, měl by před měsícem svoji oslavu i kvásek. V únoru loňského roku jsem si přivezla kvásek od kamarádky a od té doby víme, zač je toho kvalitní pečivo. Bez konzervantů a látek zlepšujících mouku vydrží takový krasavec zabalený jen do utěrky tři dny měkký.

Mám radost, že kvásek přežil i během pobytu v porodnici. Chléb během té doby pekla máma. Napoprvé ji nejspíš překynul a na plechu se celý roztekl. Chlebovou placku o výšce tak 3 cm pak nakrájela na krajíčky a podala je dětem jako tyčkový chléb :)

Jaro

...ze zlata

Snídaně

Děti se na Josífkův svátek dožadovaly dortíčku nebo zákusku. V sedm večer se mi jako Marušce nikam vydávat do světa pro jahody zrovna nechtělo, natož péct, po ruce byly ale suroviny na domácí smetánek. Z kelímku smetany, tvarohu a trochy javorového sirupu hodně muziky za málo peněz. A zbylo i na snídani. Přidáním mixitu, čerstvého ovoce a trochy raw kakaa vznikla snídaně přesně podle mého gusta.

Málokdy dám přednost k snídani slanému před sladkému.

Morena

Tolik věcí se v týdnu dělo. Josífek měl svátek, absolvovali jsme několik kontrol, odřídila jsem svoji první cestu do Prahy a zpět, ve školce se topila Morena, začalo jaro...

 

Milý příběh dne

Při vší smůle za poslední roky musíme uznat, že na doktory má manžel štěstí. Jak velká kapacita je doktor, se ukazuje i při jednání s pojišťovnou. Pojišťovna má totiž na vše tabulky a tabulky, jak je známo, jsou svaté. Pak se stane, že kvůli tabulkám nemá pacient nárok na zaplacení pomůcky, bez které nemůže být. A milý doktor, který na ni pacientovi vydal poukaz, dostane pokutu 8 tisíc. V našem příběhu pan doktor ale pacientovi nic neřekne a dokonce to zakáže říct i sestřičce. A když pacient žádá po pár měsících o další pomůcky, teprve zjistí skutečnost. A teď si představte doktora, co vám přitom s úsměvem oznámí, že kdyby vám to zdravotně pomohlo, udělá to klidně znovu...

House Doctor (katalog 2014)

Tohle je taky doktor, House doctor. Léčení oběmi těmito kapacitami doporučuji!

Štěstí za školné

Pak že se štěstí nedá koupit. V určité míře ano, fotky jsou mi toho důkazem. Takhle si představuji štěstí. Ráno se mu sice málokdy chce, ale ve školce si potom Toník užívá plnými doušky. Ve skákacím hradu, na houpačce, s klukama u dětské motorové čtyřkolky nebo na drezíně... každý týden nové, neopakovatelné zážitky. Už je navíc ve věku, kdy o nich dokáže vyprávět. Někdy má oči navrch hlavy ještě několik hodin poté. Jindy zas učitele tajně lituji, když celodenní výlet plný úžasných zážitků přebije fakt, že se jiný kluk nechtěl rozdělit o hračku.

fotí Igor Klimeš

Ano, trošku mu závidím...

Pátrání!

Poslední úlovek z aukra jsou opět bábovičky na písek, tentokrát i s lopatičkami. Už se těším, až s nimi vypustím bagrovat kluky!
V konvolutu hraček je také zlatý kohout, u kterého vůbec nevím, k čemu sloužil. Měli jste ho doma? Co mu chybí a na co se používal? Je dutý se dvěma otvory...

Anežky

Dnes slaví všechny Anežky a slavila by i moje prababička, kterou znám jen z jediné černobílé fotky z dětství. Je to moje nejoblíbenější fotka. Hned za ní by byla v pomyslném žebříčku fotka mého taťky coby asi tříletého klučíka, kterému z očí svítí pořádní rarášci. Táta je na fotce blonďáček s rovnými vlásky - dnes je přitom i přes množství šedin černovlasý kudrnáč.

Ale zpět k Anežkám. Ta naše dostala k svátku koloběžku a conversky. Poslední dobou má v názorech poněkud puberťácký nestálý mišmaš, o to víc mě spontánní radost z obou věcí zahřála.

 

Pokus uškrtit radostí koloběžku :)