Na drobné hračky

Ještě jednu drobnou úpravu jsem během vymýšlení pokojíčku plánovala. Staré tubusy od Mixitu jsem využila na drobné hračky, kterých mají opravdu požehnaně. Teď je mají konečně i popsané.

Garáže

Vánoce se blíží, ideální doba na nafocení loňského dárku :)

Na Aukru jsem objevila úžasné garáže, jen holt v horším stavu. V plánu byl repas, nakonec jsem zůstala jen u vody a písku. 

původní stav

 A jak jim to sluší. Teprve teď začínají Toníka opravdu brát.

Chlapečkům a jejich zálibám zdar!

Pokojíček pro dva

Po pěti měsících jsme se vrátili z letního bytu. Pokojíček jsme museli trochu přifouknout. Palandy sice nemám ráda, Anežka si vysokou postel ale moc přála. Pokojíček ani postel děti dodneška neviděly, aby měly větší překvapení. Jen povlečení si Anežka chtěla přivézt z podkroví.

Jako první pokojíček zajížděl Josífek - ten bych pochopitelně přítomný všemu už od úplného začátku.

Bylo hezké sledovat, jak jsou pro ně i všechny hračky zase znovu nové.

Narozeniny

Chlapečci už od malička vykazují znaky jejich speciálního chromozomu VA. V praxi to vypadá tak, že prostě milují všechna Velká Auta! Proto jsme dnes našeho oslavence vzali do hasičárny. Očka mu nejvíc svítila, kde jinde, než za volantem cisterny.

Soukromá prohlídka zahrnovala i ukázku ovládání úplně nového auta.

A večer posezení s dortem. Zadání znělo srdíčkový dort, čokoládový a musí na něm být... traktor! No... snažila jsem se....
Oslavu s kamarády jsem ani neorganizovala, protože už třetí týden bojujeme všichni s kašlem a rýmou.

Co to bude, až to bude?

Dnešní nákup. Snad mi táta trochu pomůže ho uvést do provozu.

* Před třemi lety mi teď akorát začaly po dvou dnech s odteklou plodovkou konečně pořádné kontrakce. Toníček "se narodí" až zítra... Je pořád stejný. Když nechce, tak ho nedonutí nikdo na světě.

** Musela jsem se hned podívat k sousedům na blog, jestli uuuž. Ticho po pěšině, tak jen doufám a držím palce, že porod i zžívání dopadlo na výbornou!

Sehraná dvojka

Táta chodí každý den na trávu pro králíky. A kočka chodí s ním - miluje totiž kolečko. Jakmile ho slyší, dobíhá odkudkoliv, aby si mohla naskočit. Se stejným zapálením ji táta naučil vyskakovat na vrátka, aby se nemusel na její drbání ohýbat.

Gravitace překonána!

Počkal si tři a půl měsíce. V den, kdy jsem se chtěla zmínit před doktorem, jestli není malý až moc líný, začal hlavu zvedat. Váží 5,3 kila - je pořád stejně droboučký.

Veverka je poslední úlovek ze sekáče.. a s ní ještě další proužkatá bodyčka. Jojo, špatně jim odolávám.