neděle 30. října 2016

Pod kaštanem, na kaštanu

Na návštěvě jsme nejprve pod kaštanem uklidili - pochopitelně jen od těch roztomilých hnědých kuliček s bílou prdelkou. Zatímco Josífek spal, se ti starší dva hádali, kdo bude házet na terč pod kaštanem šipky. Aby o chvíli později a pár metrů dále spolupracovali na novém cíli - dostat se všichni na strom. V průměru to tedy byl úplně normální den.





úterý 25. října 2016

Když moucha sedne na zajíce

Dlouhé večery = dlouhé příběhy.
Ne že by kostky s příběhy u nás byly v permanenci. Prostě tu jsou, občas se vynoří, vznikne několik nových příběhů, a zase zmizí. Myslím, že tak mají fungovat hračky, co baví déle než jednu generaci. (A co teprv o kolik je méně úrazů po tomhle vysublimování při nočním chození na boso!)




sobota 22. října 2016

Všední narozeniny

Narozeniny vycházející na všední den, mají jednu velkou výhodu. Znamená to, že začínáte slavit třeba už v šest hodin ráno a v těch čerstvých šesti letech máte tak možnost slavit celých 14 hodin. Pomiňme fakt, že drtivou většinu doby jste jak na trní, co že to vlastně dostanete. Inu rozbalovat narychlo ráno nemá smysl, když vás s drobnými nebo naopak obřími hračkami přes venkovní práh stejně nepustí, ve školce jste to vy, kdo obdarovává ostatní, po školce stihnete leda tak přípitek, protože sestra musí ještě do hudebky, ale pak... pak to už může začít!
Zbydou vám z těch 14 sice už jen 4 hodiny, ale za tu dobu stihnete postavit novou autodráhu, zalistovat knížkama, vypít šampus, postavit celé nové Lego, dojíst dortík od snídaně, zahrát si novou hru (a 2x se u ní do nepříčetna vzteknout), dát přednost místo koupele v růžích se sourozenci jen krátké sprše, a po celý večer zvládnete ještě několikrát zopakovat, jak to jsou ty nejkrásnější narozeniny.
No nejsou šesté narozeniny super?



Konečně jsem mohla patřičně docenit i narozeniny s malým časovým odstupem. Velké množství uvadlých kytek se dá totiž výborně zrecyklovat na koupel v okvětních lístcích. V sáčku v lednici vydrží počkat dokonce několik týdnů, takže se u nás z těch několika růží budeme při koupeli těšit ještě hodně dlouho.

A Josífek si už chodí říkat, že chce do vody kytičky. Pokud vyroste po mě, bude rád, když zvládne řízení bez podsedáku. Ale zas třeba bude mít správné páky na holky.

pátek 14. října 2016

Nám mít doma stomika nevadí

Prý se majitelé stomie* stahují občas do ústranní. Ale víte co? Že zrovna vy, je to smůla... nebo není? My ji třeba vděčíme za zachráněnou rodinu a tátu, který je schopný fungovat. Teď po třech letech to jsem schopná ocenit daleko víc než na začátku.
A jak říká můj oblíbený citát: neberte život tak vážně, stejně z něj nevyváznete živí. Takže proč je život se stomií i tak fajn?

- je dost možné, že vám stomie zachránila život. O důvod víc si ho užívat naplno!
- máte teď spoustu veselých historek pro přátele, i když se na vás možná budou ostatní rodiče z počátku podivně dívat, protože od vašeho dítěte zaslechli, že doma kakáte do pytlíku
- rodina vás bude milovat, protože od teď žádné vysedávání půl hodiny na záchodě a tím blokování celé koupelny během dočítání novin
- ticháček vám jen zvedne kapsu, ne celé osazenstvo zasedačky
- žádné nenadálé záseky ve chvíli, kdy jsou všichni připásání v autě a rychlé odběhnutí zpátky domů na onu místnost, přiznejme si, nikdy není tak rychlé, jak bychom si všichni přáli
- doma konstantně přibývá stejných krabiček, se kterými se dá dělat spousta věcí. Jo a taky nálepek (děti milují nálepky!)
- nerozhodí vás chybějící toaletní papír
- ostatní členové rodiny ocení, že vy (narozdíl od nich) je na toaletu před sebe pustíte kdykoliv
- průjem nestrhá vaše nohy
  
*stomie: (vývod) je uměle vytvořené vyústění mimo tělo (na stěnu břišní). Jde o dočasné nebo trvalé chirurgické řešení 
onemocnění převážně trávicího nebo močového ústrojí v případě, že už žádnou jinou léčebnou terapii nelze uplatnit.

Je sice potřeba spousta pomůcek okolo, ale pořád se dají uložit nenápadně

pondělí 10. října 2016

Ty dvě holky Pravda a Láska

Na tyhle narozeniny zapomenout nechci. Nevadí, že nebyly moje. Vlastně ani nebyly "vopravdický". Nedožitý.


Potřebovala jsem tam teď být.
Díky, že tu takové spolky, jako je VH80, ještě vznikají.