Srdce na dlani

Anežka mi donesla od babičky srdíčko, co spolu vyráběly. Myslím, že je to nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy dostala. (Také díky tomu výrobnímu procesu líčeného s očima na vrch hlavy a samotnému nápadu, kterého si moc cením.)

Podzim v sedle

Říkám si, že ať už se jedná o údolí nebo o to koňské sedlo, v obojím nemůže mít takový krásný podzim chybu. My se na koně vyrazili podívat v neděli a vyhladili jsme jim skoro lysinky.

Vodovky a fantazie

"Foťák" (pózuje sama od sebe, ode mě to nemá...)

Zábava na odpoledne

To se tak vezmou dva hrnce - jo, přesně tyhle z kuchyňky...

...A co nejvíc se s nimi třískne o sebe. Pochopitelně co nejvíckrát po sobě s co největší silou.

Když už tě z toho bolí uši, tak se hrnce položí na zem a musíš rychle utíkat, ale fakt rychle, aby tě máma nestihla fotit. A takhle běhej z kuchyně do obýváku a zpátky. Hlavně ne potichu!

No, a pak taky můžeš chodit :)



A když ti přijde ségra ze školky, začíná divoká plavba Jáji a Páji. Nezapomeň pádlovat!

Pardon za ISO 1600/2000 a poněkud horší fotky

Potah

Horkou jehlou se mi podařilo zatím sešít aspoň potah na taburetku. Ještě mám nachystané zipy na polštářky, na další pětiletku...

Kožíšek na zimu

Včera jsem si přivezla kožíšky na šití. Paní prodavačka byla z bílého asi unešenější než já, prý je skvělý jako dekorace na stůl. To jsem musela hned ověřit...

Anežky nová čepice je také fotogenická

Na zimním nočním stolku by to taky nebylo marné

A tady už jen Anežky nové čelenky, moc se mi líbily barevně

A obě děti mám pryč, jdu se vrhnout na šití. Myslela tak doktorka ten klidový režim, že ano...?

Člověk pádluje jak divý...

...a ta krabice furt nic! No nenaštvalo by vás to?

Nový telefon podruhé

Po dvou měsících mám zpátky telefon. Vypadá to, že se v opravě nikomu nechtělo seškrábávat střepy z dispeleje a dostala jsem rovnou nový telefon. Jak vypadal po zatěžkávací zkoušce autem jsem ukazovala tady.

To je můj auťááák!

Skoro jako Travolta, dokud si přivydělával při střední škole v technických službách - na rychlé auťáky přesedlal totiž až v posledním ročníku, jenom kvůli Sandy, pochopitelně....

Podzim v kapse

Z výpravy na poštu jsme si s Anežkou domů donesly pár drobností...

Leží tam v komoře, tři nohy má nahoře....

Zkusila jsem z listu a žaludu vyskládat na stole panáčka. Anežka prohlásila, že je divnej a poskládala Anežku - zprava "nožičky, ručičky, očíčka, vlásky a to co takhle mají indiáni"...

Pak si vzala tužku a začala na listy malovat oči.

A nakonec přišla s tím, že si zahrajeme divadlo :)