Je nad mé chápání, proč každý den musí Anežka ve školce dostat bonbon. Tolik sladkého jako tohle září, ještě nikdy neměla. Jenom bilance po prvních třech dnech ve školce byla tři cucavé bonbony, dva gumové, minipytlík Haribo medvídků a něco alá Kinder mléčný řez. Na třídní schůzce jsem byla jediný rodič, kterému to přišlo divné. I to přispělo k tomu, že jsme Anežku připravovali na návštěvu zubaře, kde to nebude už jen o vození na křesle. Taky že ano, čekalo nás první vrtání kazu. Manžel z toho měl asi největší trauma a jak říká, učitelky by tam měly povinně chodit s dětmi samy, aby si to nesmyslné vykrmování rozmyslely. Cožpak mají pedagogické sebevědomí na nule, že musí na děti používat takové praktiky? Někde je něco špatně, ale trvám si na tom, že "každý den maximálně jeden bonbon" (dle slov pí ředitelky) NENÍ normální! A už vůbec ne ve školce, kde se na webových stránkách honosí dodržováním zdravé životosprávy.
Už jsem si někde potřebovala popustit ventil...
Anežka vrtání a plombování zvládla skvěle a potěšilo mě, že jako slibovanou malou hračku na závěr místo kinderbordelu dostala na výběr z hromady malých plastových zvířátek, razítek s dinosaurem a HLAVNĚ mezi nimi byly schované i prstýnky, které Anežka behěm vteřiny vylovila a navěsila na prsty hned tři. Prý za statečnost si mohla vzít všechny
(a pochopitelně je za celý den nesundala).
Není nad hezký úsměv....
Žádné komentáře:
Okomentovat