pátek 21. listopadu 2014

Za (zá)clonou

Na uvítanou zpátky z nemocnice mi tchán s tchýni dovezli kytičku růží. Udělali mi strašnou radost.



Vůbec je škoda, že se takové milé pozornosti mezi lidmi šíří málo. I já sama si příliš často uvědomuji, že bych mohla být pozornější a dochází mi to, když už je příliš pozdě. Přitom základem je začít od sebe. Pro začátek si na ty milé drobnosti alespoň vybudovat návyky. Nám třeba ještě ne, ale našim dětem už pak přijdou přirozené, automatické. Jako poděkování. Slušné chování. Slušná mluva. Že pane prezidente.

2 komentáře:

  1. Mnĕ asi nĕco uniklo...kazdopadne preji uzdraveni, att uz je choroba jakakoli...a s tou slusnosti a pozornostmi je to svata pravda...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Choroba ne, dlouho odkládaná operace. A každopádně děkuji :)

      Smazat