středa 16. září 2015

Podzim ve vzduchu

Dovedu si živě představit to ťukání na čelo, kdyby nás s mámou někdo sledoval. Ne někdo odtud čtoucí, myslím někdo zdejší - z rodiny, z města... Jak s mámou stojíme u vchodových dveří, koukáme na špajsku a stojí nam za sebemenší pootočení dýně nebo větévky vylézt znovu a znovu na židličku přistavenou k tomuto účelu. Vydrželo nám to dlouho. Vystřídaly jsme jablka, misky, talířky...
Je hezké vědět, komu mohu poděkovat za tuto úchylku...


Když už mámu hodně štveme, jde do lesa s košíkem nebo taškou (nejlépe obojím) a přinese je vždy plné všeho možného. Třeba teď nevyloupaných kaštanů. A ty teda já můžu!



Navíc má lavička na chodbě nový nátěr. Chodba se najednou neuvěřitelně rozsvítila a jako bonus se na ni výborně fotí. 


Přírodniny ožívající postavičkami Schleich jsou nevyčerpatelná inspirace na dlouhé zimní večery...


...musíme vyrazit do lesa.

6 komentářů:

  1. :-))
    Ja som mama čo tiež často uteká do lesa :-)
    Aj uteká !
    A to je tá spížka, ktorú ste mali v byte ?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tahle spížka je jiná. Naší máme v podkroví, je to ideální kus nábytku - nižší a mělčí, takže se vejde i k nám :)

      Smazat
  2. Jani, podľa dlažby, kt.ma už oslovila, keď si tam robila vešiakový kútik, mi došlo, že je to chodba...
    ale až teraz mi doplo aký pekný náter lavice...sivý a biely, alebo sivo - sivý ?...ak môžeš , prezraď mi ako si dosiahla tak pekné, nepravidelné tieňovanie... ,,šmuhy,,...-)
    Takto by som hore dala drevenú dlážku v podkrový u nás :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tentokrát jsem nepatinovala já, ale mamka stylem "já natřu tu lavici na bílo, jo?" a když jsem sešla o nějaký čas později z podkroví, byla už hotová. Natírá se bílou barvou, vodou ředitelnou, kterou po nanesení na celý ten kus nábytku rozetřeš v jednom směru hadrem.

      Smazat
    2. Aha, hadrem ! , Janička, a pôvodná farba lavice ?
      Dlažbu si pamätám, a ako si ju pekne zakomponovala....

      Smazat
    3. Původně tmavší hnědá. Samotnou mě překvapilo, jak moc to tu chodbu najednou prosvětlilo.

      Smazat