Všední narozeniny

Narozeniny vycházející na všední den, mají jednu velkou výhodu. Znamená to, že začínáte slavit třeba už v šest hodin ráno a v těch čerstvých šesti letech máte tak možnost slavit celých 14 hodin. Pomiňme fakt, že drtivou většinu doby jste jak na trní, co že to vlastně dostanete. Inu rozbalovat narychlo ráno nemá smysl, když vás s drobnými nebo naopak obřími hračkami přes venkovní práh stejně nepustí, ve školce jste to vy, kdo obdarovává ostatní, po školce stihnete leda tak přípitek, protože sestra musí ještě do hudebky, ale pak... pak to už může začít!
Zbydou vám z těch 14 sice už jen 4 hodiny, ale za tu dobu stihnete postavit novou autodráhu, zalistovat knížkama, vypít šampus, postavit celé nové Lego, dojíst dortík od snídaně, zahrát si novou hru (a 2x se u ní do nepříčetna vzteknout), dát přednost místo koupele v růžích se sourozenci jen krátké sprše, a po celý večer zvládnete ještě několikrát zopakovat, jak to jsou ty nejkrásnější narozeniny.
No nejsou šesté narozeniny super?

Konečně jsem mohla patřičně docenit i narozeniny s malým časovým odstupem. Velké množství uvadlých kytek se dá totiž výborně zrecyklovat na koupel v okvětních lístcích. V sáčku v lednici vydrží počkat dokonce několik týdnů, takže se u nás z těch několika růží budeme při koupeli těšit ještě hodně dlouho.

A Josífek si už chodí říkat, že chce do vody kytičky. Pokud vyroste po mě, bude rád, když zvládne řízení bez podsedáku. Ale zas třeba bude mít správné páky na holky.