pátek 5. února 2016

Na první návštěvě

Poutavé bydlení s příběhem jsem u tohoto člověka tušila. Jen jsem si původně moc dobře nesrovnala, kam vlastně jedu fotit. Teď už vím, že muzeum kol a Stodola nejsou jedno a to samé. Oboje má na svědomí majitel cykloobchodu a obojí má úžasnou atmosféru. Napoprvé jsem pro začátek skončila ve Stodole. Poctivém domečku z poctivých materiálů opracované poctivým řemeslem a nadšením.

Na začátku bylo 11 krásných starých trámů a na konci místo pro setkávání s přáteli i podobnými nadšenci do kol a cestování. A já si to směla všechno prolézt s foťákem. A co víc. Dokonce jsem z návštěvy odjela s dokonalými retro hodinami!


Na temperament štěněte japonské akity-inu se nezničitelná podlaha z kostek perfektně hodí.

Asuši zvaný Suši, nevinnost sama
Vše tu vzniká svépomocí, i obrovský stůl z fošen. I když ne vše se zadaří napoprvé. Hrubý industriální a rustikální styl však bez okolků snese broušení desky stolu do rovného povrchu za provozu. Kdo jiný si může dovolit uklízet piliny hadicí?


Koupelna je od chodby oddělená starým továrním oknem, co si zasklil opět majitel sám. Moc se mi tu také líbí porcelánové háčky na ručníky. 


V patře u pracovního stolu s výhledem na zahradu mi chybí už jen nějaký ten starý muž s plnícím perem v ruce. 


A nakonec tři proužkovaná zahradní lehátka na půdě, kdo z vás to má!


Více o mojí návštěvě najdete na vybezek.eu.

4 komentáře:

  1. Konečne niečo ,,hrubé a rustikálne,, pre mňa :-)
    Mala si prácičku, však ?

    OdpovědětVymazat
  2. Spíš bych to nazvala novým koníčkem :D

    OdpovědětVymazat