čtvrtek 31. července 2014

Luční

I z krátkých výprav do polí si ráda něco nosím domů, tedy nejen spící dítě na zádech. Taky třeba i ostružiny. Ale ty jsme vlastně domů ještě ani jednou nepřinesli... Ale květiny a jiný plevel ano. Jsou vděčné, levné a vydrží překvapivě dlouho.


Současné luční kytici to moc sluší na té nově nalakované podlaze. Podlaha je sice už zase zakrytá, ale jen proto, že brousím a tmelím sádrokartony, a každý znalý věci chápe, že až se ze mě práší. Tedy z nás.


3 komentáře:

  1. Nevim proc ale vzdy kdyz vidim lucni kvetiny tak si vspomenu na pisnicku desatero lucnich kvetu z lasky mi sem nekdo dal atd.Jinak koukam ze momentalne delame stejnou praci se sadrokartony ,ty na to mas i Josifka ktery dela kontrolu kvality.

    OdpovědětSmazat
  2. Hlavně mě překvapuje, že mě opravdu pracovat nechá a vydrží jen sledovat. K nezaplacení.

    OdpovědětSmazat
  3. S tím sádrokartonem s Tebou soucítím. Dodělávám rekonstrukci koupelny a wc, nechali jsme udělat snížený strop ze sádrokartonu a zedník díry a spáry zaplácl hrubým stavebním lepidlem. Málem jsem přišla o ruce než sem to zbrousila a nadávala sem u toho jak křeček, takže sádroš hodně dlouho nechci vidět...ikdyž ten je v tom vlastně nevinně...
    Zdravím malého pracanta, je kouzelnej! A co se v mládí naučí... :o)

    OdpovědětSmazat