středa 12. srpna 2015

Na tábor

Největší dětskou událostí těchto prázdnin je bezpochyby první tábor naší nejstarší. Jela s několika kamarádkami, přesto pochopitelně trnu, jestli se jí příliš nestýská. Píšu pohledy jak vzteklá, zatím bez odezvy. Už mi pomáhá i Tonda. Předevčírem se naučil napsat VLAK, umí ho vystřihnout zpaměti, dřív jak vlastní jméno. Ostatně Josef taky říká dosud jen životně důležitá slova jako távu (šťávu), e-e a he-ba (chleba), ale i náklaďák, autobus a bagr (u kterých se o přepisy radši ani nesnažím, jsou ale na Instagramu). Oni se s tím vážně už rodí...


Ty extra přeslazené pohledy nejsou ale jen tak obyčejné pohledy! Přesně si pamatuji letní prázdniny, kdy jsme jezdili s rodiči ke známým na chatu do Úmyslovic a odtamtud občas i na burzy do Poděbrad. A tam, tam jsem loudila na tátovi alespoň tyhle pohledy a pak se nad nimi bavila stále dokolečka... A protože se v naší domácnosti nikdy nic nemůže jen tak vyhodit, vytáhla je teď ze šuplíku máma. To by mě vážne nenapadlo, co jednou budu posílat mé holčicce na tábory :)


Tonda všechny papíry dosud tapetuje jen autobusama. Na svatbě mě překvapil a nakreslil do knihy hostů svoje první srdíčko. Anežce poslal pro jistotu obojí.

3 komentáře:

  1. Pekný príbeh, už sa odvíja v tvojich deťoch , to čo si zapamätajú navždy a pritom asistuje mamina a jej pamätné,spomienkové predmety z detstva :-), tvoja mama je úžasná, že schováva (kde ?! :-) ).....
    Toník je ľavák...a Jozef zlato rozpráva .-)))....máš pravdu rodia sa s tým...môj prvý syn, ledva sedel v buginke a ukazoval len na kolesá na autách...a vrndžal...vŕŕŕŕŕ...stále robil motor....:-))))
    Keď už bol Milo u nás..., spolu v izbe ležali a čítali o trolejbusoch, autobusoch, električkách, lanovkách a vlakoch, u tých posledných, rok výroby, o brzdách, zberačoch- pantografoch...Milo ako autista, pri ceste vlakom, oznamoval ľuďom čísla , druh motoru, bŕzd atď....okrem iného ( mali aj dosku s krajinkou a železničkou- v paneláku ! )...čítali sme veľa aj iné, počúvali rozhlasové hry...nemali sme TV...až tu v dome máme televízor :-)...a dopravné múzeum a dni ŽSR, by navštevoval aj v 19 rokoch :-)
    Takže čaká ťa určite jedno desaťročie motorizmu !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tuhle diagnózu budeme mít asi už nafurt. On je navíc manžel dopravák. Má to své výhody, když jim třeba na prázdninový výlet stačí, abychom je vzali někam kousek na otočku vlakem nebo autobusem :))

      Smazat
    2. Preto chce môj Milo z vidieka naspäť do mesta, kde sú električky, tam je život !

      Smazat