úterý 18. srpna 2015

Návrat k plnému počtu

V den návratu Anežky z tábora jsem už byla pěkně nervózní. Za celých 10 dní ani jeden pohled domů. Někam se asi cestou zatoulal. Ten co nám domů přivezla, mě beztak potěšil i dodatečně. Navíc chtěla udělat radost Tondovi, aby si mohl pohled sám přečíst, napsala mu tam to jediné slovo, které Toník ovládá. On ho umí ale pouze napsat :)


To co je na fotce není z Anežky oškrábaná desetidenní špína. Kromě naušnic, které nám koupila (jedny mám já, jedny ona), mi přivezla v igelitovém pytlíčku zamotanou hrstku mouky ze mlýna, kde se byli s táborem podívat a co sami mleli. Myslím, že vyhrávám nejlepší táborový suvenýr všech dob, kdo má víc!
A pak se přiznám, že když jsem ji balila s sebou bílé tričko, litovala jsem dalšího oblíbeného kousku jejího šatníku, co bídně zhyne v hrnci s růžovou či zelenou batikou. Naopak. Přivežené dokonalé indigo mě neobyčejně nadchlo.



Jen jsem nevěděla, co ji odpovědět na otázku, jestli budou i lajky. Vliv kamarádek je neúprosný. Tahle generace se bude od Facebooku do povoleného věku držet špatně.

2 komentáře:

  1. To tričko se jim opravdu moc povedlo! Sama bych ho brala :D A co se týče lajků, taky mám docela dobrou příhodu. Hlídala jsem sedmiletou sestřenici a ona ke mě přišla, jestli bych si s ní nedala "selfíčko" :D No, jo...
    Skills of Art

    OdpovědětSmazat
  2. Anežka :Múka - páči sa mi !
    Tričko - páči sa mi !
    Veľmi :-)

    OdpovědětSmazat