sobota 23. dubna 2016

Na peci

Nejmenší svišť dorostl vlastní samostatné postýlce. Variant jsme pro naše minipodkroví přeci jen pár našli. Mohli jsme se odstěhovat do kuchyně a nechat celý pokoj jen dětem. Mohli jsme tu vše vystěhovat, přidat úložné prostory na míru a z mého oblíbeného nábytku nechat jen jeden dva kousky. A nebo zvolit nejjednodušší kreativní variantu, kdy se poslední neuspořádaný kousek podkroví promění v postel. Asi není tak těžké uhodnout, co vyhrálo. Na postel ale byly nároky tak velké, že jsme ji museli udělat sami.
Použila jsem noční stolky z IKEA - potřebovala jsem šuplíky na oblečení z komody, co stála na místě původně, a zároveň nějakou základnu k budoucí posteli. Sezónního oblečení máme hodně, Josífek oblečení samozřejmě dědí a navíc moje geny moc nerostou a mívají oblečení i dva roky po sobě. Takže jsem potřebovala využít i co nejvíc místa pod postelí. Že bude vyšší než je obvyklé, bylo jasné od začátku. Rošt jsme přivrtali na hranoly, aby držel pevně pohromadě a mohl se odsouvat nebo zvedat dle libosti a my se tak snadněji dostali k věcem uloženým pod postelí.
Teď jí říkáme na peci a válíme se na ni rádi všichni do jednoho. Je z toho koutku skvělý přehled.


Mašinku namalovala Anežka Josífkovi k svátku, uvidíme, jak dlouho vydrží. Zatím, zdá se, si ji docela hýčká.



5 komentářů:

  1. Tak o to by se naši koloušci porvali... Krásný!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Museli si spaní na peci vyzkoušet postupně všichni, to je jasné. Že jsme byli v nemocnici, ani to nebyl takový problém.

      Smazat
  2. Jééé, to vypadá fajnově!:-) Takové spaní bych taky brala ... s šuplíků není nikdy dost:D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Celý život sním o peci. Že ji vyrobíme zrovna takhle mě ani nenapadlo :)

      Smazat