neděle 14. května 2017

Co dál?

Tak jo, už asi nazrál čas prozradit, proč je tu klidněji než obvykle. Po roce hledání práce ke mě totiž přišla příležitost, jakou jsem si přesně před rokem vysnila. Pilíře, kam po rodičovské dovolené dál, byly dva: 1) buď pokračovat v novinařině/psaní v nějaké omezené podobě, než jako tomu bylo v Deníku před dětmi, 6 dnů v týdnu; 2) nebo využít znalosti z kurzů interierového designu a pustit se touto cestou. Po zralé úvaze jsem se rozhodla sama za sebe zatím nezačínat, i když to v místních podmínkách znamená možná tak kuchyňské studio. Které tu máme jedno. Pustila jsem se tedy pomalu do psaní pro místní noviny, pro místní weby a na dálku pro jeden projekt v Praze. I když šlo, co se týče příjmů, spíše o kapesné, k péči o početnou rodinu, rozvážení na kroužky a svážení ze školy/školky vlastně dobré tak akorát, abych se mohla ještě rozhlížet kolem sebe.
A je to rok a inzerát do kuchyňského studia se opravdu objevil. Učím se, objevuji, naštěstí i fotím. Mohu vás tak prostřednictvím pár momentek vzít na první montáž kuchyně, na kterou jsem byla poslána. Nevím jak vám, ale mně se pracující chlapi jen tak neokoukají...






2 komentáře:

  1. Čoveče, bych neřekla, jak můžou být fotky z montáže kuchyně fotogenické. Dobrá práce.

    OdpovědětSmazat