Ptačí zob jinak

Naše oblíbené balíky sena mají příhodnou polohu a ani do jara bydliště, počítám, nezmění. Každou zastávku s dětmi tam tak nasbírám dost materiálu, abych si potom mohla hrát zase já.

***

Je jasné, že jedovatý věneček na stole bez dozoru zůstat nemůže, ale když já ho nutně potřebovala... 

Na jaře motám klasické věnečky z pampelišek, letos v létě to byl i nevěstin závoj a na podzim ptačí zob. Navíc je jen vázací drát a kleště a výsledek vypadá jako náhrdelník z černých perel.

Stručně

IKEA vypustila do světa video z Designbloku, Jana Bušková prostě umí! A naše prkýnka a vařečky se také objevily ve vydání MiniSOFFA v aranžmá pověřených blogerek.

Celé video

Moje vygravírované dřevěné náčiní si vzaly na paškál holky z Minty Finty.
Ostatní čtení v MiniSOFFA z mých končin je křehké, vyrobené ze skla a stojí za pozornost. Konec hlášení.

Malá loutkářka

Workshop pro děti jako součást divadelního festivalu je pro mě zcela nový zážitek.
Nori Sawa přeměnil pódium v intimnější prostor: jen on a vesměs malí diváci sedící na polštářích a židlích přímo před ním. Pak pódium ovládl se svými krátkými pohádkami s nečekanými ději a loutkami v japonském stylu.

Je mi jasné, co budou děti chtít vyzkoušet, až se nám příště rozbije deštník - draka!

Netradiční Červenou Karkulku lapil vlk do sítě a později i velmi názorně do žaludku.

Po pohádce přišly na řadu lepidla, nůžky, špejle a děti si vyráběly svoji vlastní loutku do stínového divadla. Anežka si ji rozmýšlela opravdu dlouho a nakonec vymyslela svoji Červenou Karkulku. (Košíček přes ruku jsme po pár pokusech namalovat vzdaly - zavazadlo na dovolenou na měsíc nebo nepravidelný výrůstek na ruce nám nepřišly jako žádoucí alternativa.)  

Asi Kterak nestopovat lesní zvěř...

Sem!

Až nás rodiče vyhodí z podkroví, chci se přestěhovat sem! Tohle podkroví má neuvěřitelné kouzlo. A je na prodej ve švédské realitce. Jak má teď rodina výhodu s mojí cizojazyčnou negramotností, už bych balila! Ale asi se teda ještě budu raději nejdřív vzdělávat.
Lépe mi pak půjdou situace, jako když se mi u okénka v práci dnes objevil hluchoněmý pán... Hluchoněmý pán z Německa... Hluchoněmý pán z Německa píšící anglicky...... Papírková smršť, od hlavy se mi kouřilo a pusa se smála. Pokud se chcete také pobavit, mrkněte ke mě na Instagram. Ale domluvili jsme se! Ač jsem se podivovala nad některými divnými slovy, co jsem psala, že jim něco chybí nebo přebývá. Jak se píší správně, mi docházelo se značným zpožděním, kdy už to bylo jedno.
Výhoda je, že v dnešní době má tak nějak každý mail. Čas na přemýšlení se hodí. Snad se k pánovi správné informace donesly.
A teď už povinně kochat, protože aby mě něco zaujalo tak, že se musím okamžitě podělit, to se tak často nestává!

 

všechny fotografie Stadshem

Knižní tipy

Tento konec roku zdá se mi poněkud Tachezy! Toníkovu narozeninovou knížku Ondráškova abeceda si obratem nastěhovala do postele Anežka. A to neví, co už naobjednal Ježíšek.

Rodinný plánovač na příští rok nesmí chybět. Vše si sice sdílíme na telefonech, ale tenhle kalendář bydlí dole u rodičů, aby věděli, kde tak asi budeme lítat.
4 cestovatelské hry jsou dalším ze zábavných leporel, které nás baví všechny. Jednoduchá pravidla a hrací doba akorát na udržení pozornosti malých neposedů (alespoň tak to dosud bylo u 4 veselých her, druzí Dinosauři tak snadní nejsou).
Chytré pohádky z městské zahrádky si vyžádala pro děti moje mamka na poučení o financích.

Speciálně jsem se hrozně dlouho těšila na knihy Něco ti povím, Johane a Bořivoj a blecha Fló. Proti očekávání jsou tak maličké! Beztak ale tuším, že jsou velké hlavně uvnitř.

Nakouknutí do knihy Něco ti povím, Johane od Kláry Pondělíčkové. Vypravěčův příběh je sem tam doplněný o barevnou stranu povídání samotného Johana.

Bořivoj a blecha Fló od Ivana Binara

Křížem krážem hurá za ní je zabalené ve fólii a zatím nechci rozbalovat. Z nakladatelství Běžíliška ale není jediná, máme i naše první dvě Mikrolišky - Kolala petřínská...

...a Pohádka o Opuštěněti. Sešitkový formát do kapsy mě nalákal na snadno nositelné čtení do čekáren a do auta. A nejen nám, je to i hezký dárek pro malé kamarády.

Vánoční wishlist také obnáší Zůzu v zahradách, ještě nemá ani zaschlý inkoust z tiskárny a nebyla vydaná, když jsem objednávala. Pražští mohou být u uvedení ve středu 11. listopadu v Mlýnské kavárně na Kampě od 17 hodin. Spisovatelka Jana Šrámková i ilustrátorka Andrea Tachezy budou u toho.

Zašít (se)

Nesnáším zašívání. Vlastně ho nemám ráda přesně do fáze, než mezi špendlíkami objevím zamíchanou jehlu, než si najdu všechny potřebné barvy nití zhruba ve třech různých krabičkách na různých místech a zpod hromady dětských výkresů nevydoluji nůžky. A tak se tu ta kupička děravých a roztrhaných věcí postupně navyšuje takřka do parametrů běžně vyprané pračky, kdy už vážně nemohu její existenci popírat.

A pak si tedy sednu, za půlhodinku je hotovo a vlastně mě to i baví. Takže si slibuji, že příště...! Jó příště....

Čas na kávu

Osvědčená kávová výbava. Jediný způsob, co mě udrží vzhůru na práci, když děti v deset večer konečně usnou. Ještě že je k tomu i ten skvělý barista.

Designblok

Špatně se mi začíná psát, vždyť Designblok je teď všude, koho by to zajímalo číst stále dokola? Přesto musím. Také se mi těžce vybíralo jen pár fotek. I když nemyslím si, že by úroveň byla tak ohromující, jak by se na největší přehlídku designu ve střední Evropě určitě slušelo. To ostatně čtu všude kolem a navíc jsem zahlédla i několik málo expozic, které bych očekávala na veletrzích jako je For Interior, ale tady ne. Na dřívějších ročnících mě lákalo rozesetí výstav po neobvyklých místech v Praze, letos se víceméně vše odehrává ve Průmyslovém paláci v Holešovicích. Což pro mě, dost přespolní, byla nakonec i výhoda. Strávili jsme na výstavišti šest hodin a přesto jsem neviděla úplně vše. Vlastně poprvé jsem měla možnost si všechny vystavovatele prohlédnout na vlastní oči a potřebovala jsem na to čas. Celkem si dovedu představit, že mi příští Designblok zdaleka tolik nedá, ale nebudu stahovat kalhoty...

Ústředním tématem letošního Designbloku je Svoboda. Návštěvníci si mohli vyzkoušet svěrací kazajku i klecové lůžko. Jak to vypadalo, můžete vidět v dalších fotkách na FB.

Mým velkým favoritem jsou vázy od Dechem. Světla teda také, ale ty už jsou opravdu pro jinou kategorii než pro nás ze 2+1. Na Designbloku mělo svou premiéru Essence Dechem - bytové vůně v maličkých dózách na úlomcích černého skla.

Mooyyy šperky si moje detailnější zkoumání vysloužily rozhodně břidlicovými stolečky. (Pro břidlici mám holt slabost.) Šperky inspirované jógou zdobí vzácná semínka Rudraksha a na stolečku na rozdíl od jiných šperkařských stánků u sebe měly stručnou vtipnou cedulku "SAHAT!"

Nejvíc jsem se těšila na stánek šperkařky Janji Prokič, jejíž práci jsem si, stejně jako spoustu ostatních, měla možnost po letitém obdivu prohlédnout vůbec poprvé. A její téma Abrakadabra bylo věru kouzelné. Při focení věštecké koule se přede mnou totiž objevila Andrea Tachezy. 

Nejelegantnější expozice pro mě byla jednoznačně Bomma a jejich sada skla k nedožitým 80. narozeninám Františka Víznera, a nad ní zavěšená nádherná světla TIM od studia Olgoj Chorchoj. Tato světla ocenili i šéfredaktoři jako nejlepší kolekci svítidel. Michal Froněk a Jan Němeček, dvojice designérů tvořící pod značkou Olgoj Chorchoj protkala svojí tvorbou více značek a nakonec si odnesla i hlavní cenu Designbloku'15.

Příjemné zjevení Designbloku byly Slezákovy závody. Naprosto se ztotožňuji s heslem na jejich webových stránkách "věříme, že fukcionalistická estetika je nadčasová". Dobře, že je zpátky!

A nemohu ve skromném výběru zapomenout ani na Mikov, který pochází z našich končin tady nahoře. Starý oprýskaný stůl je výborná předváděcí plocha pro luxusní nože navíc oceněné jako nejlepší nový výrobek Designbloku a opět navržený studiem Olgoj Chorchoj.

Gravírování do dřeva

Než se prokoušu fotkami z Designbloku, bude mi to chvilku trvat. Na fotky z workshopu se SOFFA jsem byla ale sama víc než zvědavá, protože jak se dařilo mě (vyrábět), už vím, jak se dařilo muži (fotit) ne. A dobré. Už jsem mu fotky stihla zkonfiskovat.

Janka Murínová má zlaté ruce. Dokazuje to ve všech redakcích, kde se objevuje: Marianne Bydlení, Nové proměny bydlení a samozřejmě SOFFA magazín. Její poslední proměna kuchyně, tak jednoduché a přitom v žádném případě okoukané, patří rozhodně k těm nejlepším, co jsem viděla.

U jednoho stolu jsem se náhodou sešla s Iri Novak, a měla jsem tu čest se seznámit s další milou osobou a člověkem na správném místě, jakým je Adéla Kudrnová, šéfredaktorka SOFFA.

Velké překvapení bylo tohle znovushledání s naší milovanou Janou Buškovou. A já vám tak mohu konečně i trochu na fotce ukázat, kdo nás to v létě na výročí tak úžasně natočil. Zlaté ručičky! A to nemluvím zrovna o mých, kterýchžto výtvor můžete vidět do úterý na Designbloku někde mezi ostatními prkénky, vařečkami, vázami, miskami, talíři a papíry v expozici IKEA. Na blogu je budu moct ukázat, až mi přijdou domů poštou, protože jsme si finální výsledek vlastně ani nevyfotili.

Takový ten divný svátek

Druhý nejspornější svátek v Česku, no co už s tím. Ve školce.

Beztak Halloween v českém podání vypadá jako na skautském táboře: opékání buřtů, karneval a stezka odvahy. A tak to máme rádi. A je jedno, jak to kdo nazve.

Třeba Strašidelný den dneska. Abychom byli jako doma. My Duchové.