Dopisy Ježíškovi

Ráno jsem děti posadila ke stolu plném barevných papírů a všech nezbytností k dokonalému dopisu pro Ježíška. To jsem netušila, že nad ním Tonda poctivé tři hodinky stráví a nakolážuje z jedné strany dokonce betlém.
Aspoň přání jsem si prověřila večer předtím, takže tam už jsem věděla, co mě zhruba čeká:

Anežka
Po seznamu asi tak za 10 tisíc přišla ještě s žádostí o kostým, aby si mohla hrát na převlékanou. Kostým na vílu s křídlama nebo tajnou agentku, to je prý jedno. A taky baletka by byla fajn s tou trčící sukní, co je podobně velká asi tak jako kolo od hasičské Tatry. Už jste někdy zkoušeli uklidit do podkroví rezervu od náklaďáku?

Tonda
Tonda žádné překvapivé požadavky neměl, jede si v prověřených značkách, což ale neznamená, že by ani jeho seznam nešel k hranici 10 tisíc. Kostýmy vymyslel ještě před Anežkou: kromě stejného agenta jako pro Anežku by chtěl taky kosmonauta.

Josef
Přesto všechno se Ježíšek nejvíc zapotí před Josefovým přáním: Zmrzlinkovou garáž, kostkový dům a diamantový dveře. Tak určitě.

Co s tubusy od Mixitu?

Mám celkem jasno. Měla jsem už minimálně loňskou zimu, na dobré věci se ale vyplatí počkat. Jako když se momentálně při rušení skříní objevil starý proděravělý kožený pásek. Teď díky němu máme sedátko pro děti. Vlastně taburetku s úložným prostorem. Nebo tak něco.

A vše zrecyklované:
4 prázdné tubusy od Mixitu
starý pásek (v bazarech se dá sehnat za pár desetikorun, ani nemusí být kožený, ale musí jít ustřihnout bez následků)
kousky samolepící bílé fólie z větších odřezků
malý polštářek

 

Tubusy jsem nejprve zkoušela nastříkat barvou, ale obrázky stále prosvítaly. Kdežto samolepící fólii stačilo nastříhat na 4 obdélníky 31,7 x 26,5 cm a během chvilky bylo hotovo. Fólie jsem si vyprosila ve dvou reklamkách. Některé kousky jsou trochu potištěné, některé prosvítají víc. Tubusy se k sobě potištěnou stranou dají slepit tavnou pistolí, ale postačí také jen pevné sepnutí páskem. A navrch polštářek.

***

Tonda mimochodem nelenil a svůj tubus si také polepil. Když jsem o chvíli později přemýšlela, jak se mu to jen mohlo povést tak dokonale vyměřit, všimla jsem si, že zrecykloval pro změnu tu nelepivou část ze samolepy. A přilepil ji obyčejným lepidlem. Geniálně jednoduché.

Mentální příprava na adventní kalendář

Úderem listopadu děti zavětřily - co takhle adventní kalendář? Anežka vychrlila rovnou už i své požadavky, jak by mohl vypadat a co by v něm mohlo být. Což ještě nevím ani já.

Mapovala jsem situaci s kupovanými kalendáři. Ne přímo kvůli tomu, abych si ulehčila práci, spíš že tuším, že by jim ucelenější sbírka udělala radost. S poštovným jsem však u takových kalendářů s oblíbenými postavičkami/pidi hračkami na 1800 Kč pro všechny tři. Jako vážně??

***

Tak jinak. Co takhle rovnou krabice Lega rozdělená do ponožek (ano, TĚCH ponožek)? I kdyby každý dostal svou krabici, dostanu se na cenu nižší a navíc nakoupím skoro v každém hračkářství. Finta je v tom, že každý den nemusí být v balíčku stavebnice. Na Duplo Svět je celá řada úkolů k vytištění. Vytisknout se dají doma i samolepky, úkoly si přizpůsobit a vymyslet podle vzoru další, zapojit formou úkolu starší sourozence. Balení Lega pak stačí rozdělit na 12 částí, zbytek doplnit úkoly a na Vánoce schovat nejlepší kousek jako auto nebo zvířátko a samozřejmě návod.
Z úkolů pro malé u mě vede bludiště, rozeznávání tvarů, kornout a ty tapety do domečku...! A konečně hra s motorikou, do které se hnedle mohou zapojit starší a nejkrkolomnější věž dostane pusu. A druhou, když nebudou řvát, až to nejmladšímu spadne.

Výhoda oproti loňskému adventnímu kalendáři se zdá být i v tom, že zbyde čas na věci jako první věnec na dveře nebo pečení cukroví ještě před koncem listopadu.

Červená

Prodíráme se soubojem omamných vůní. Míjíme v IKEA další z mnoha palet vonných svíček, až nám sklouznou oči na červené - jahodové svíčky. Okamžitě si vybavuji tu vůni červené fixy s obrázkem jahody. Budou jahodové svíčky vonět stejně? Kdybych mohla, tak před těmi mnoha lety usínám s červenými fixami vraženými do nosních dírek.
Je to stejná vůně! Díváme se s manželem na sebe a přemýšlíme - potřebujeme je ale?

***

Na dálnici cestou domů si vybavuji všechny ty vůně... hnědá kakaová... žlutá banánová... modrou i zelenou cítím dost živě, ale víc si už nevybavím.
Co donese Mikuláš bychom tedy asi měli.
Jinak myslím, že dnes je vhodná konstelace tu udělat trochu smrádek - z těch svíček, které vůbec nepotřebujeme, zdraví neprospějí, ale voní... dětskými léty.

Pro avantgardní stonožku

To smutné ráno, když musíte uklízet, abyste se alespoň zahřáli.
Tohle na sobě ale nenechám. Nová bojovka čeká na děti - za každý nalezený pár 2 Kč. Že bych přišla na buben se nebojím, ty ponožky nám někdo žere snad po kilech. Bojím se ale, že od nás ponožkožrouti degenerují do jiného druhu - viděla jsem ráno ty loňské rukavice...

Za okýnkem

Záskok na informacích v dopravní kanceláři je vždycky zajímavé pracovní povyražení. Ten pocit, že je člověk pouhým usednutím za okýnko najednou vlastně chytřejší než ostatní, je k nezaplacení. Je to podobný princip jako u porozených dětí - asi tak do čtyř let, pak už je chytřejší i paní učitelka ve školce, to nemám šanci (ale furt jsem alespoň nejkrásnější na světě).

Nejhorší jsou za okýnkem případy tzv. oříšci. Sice tvrdý úkol, který bych měla právo odmítnout řešit, to mi ale nedovolí asi má skrytá duše skautí vlaštovky. Takže drtím mozkové závity, dokud to nerozlousknu (no dobrá, Google, mapy a překladač na tom budou mít podíl možná o něco větší). Pak zjišťuji, jak daleko je od sebe v Turnově autobusové nádraží od vlakového, kde je v Ruprechticích zubař nebo jestli má německý hluchoněmý u nás nárok na slevu. Nebo se alespoň snažím vymluvit romské spoluobčance přesun z Holešovic na letiště nejjednodušší cestou - ne paní, taxíkem to bude opravdu asi dost drahé.
O kuriózní situace tam zkrátka nemám ani s frekvencí cca 15 dní/rok nouzi.

Ono se řekne, dobrá informace má cenu zlata. Ale co když máte v kabelce jen použitý ústní sprej - co s tím se z toho chudák ta paní nedozví! Natož já. Co s takovou vzácností, jako je použitý Amway sprej, teď dělat?!

Jedno mi ale ještě vrtá hlavou. Z fleku můžeme sestavit žebříček nejvíce zapomínaných věcí: peněženka, mobil, klíče. Dobře. Proboha ale jen já tam měla třikrát francouzské hole!
Když nové autobusy před dvěma lety kropil farář svěcenou vodou, byly samouzdravovací jízdy asi součástí balíčku.

Pod kaštanem, na kaštanu

Na návštěvě jsme nejprve pod kaštanem uklidili - pochopitelně jen od těch roztomilých hnědých kuliček s bílou prdelkou. Zatímco Josífek spal, se ti starší dva hádali, kdo bude házet na terč pod kaštanem šipky. Aby o chvíli později a pár metrů dále spolupracovali na novém cíli - dostat se všichni na strom. V průměru to tedy byl úplně normální den.

Když moucha sedne na zajíce

Dlouhé večery = dlouhé příběhy.
Ne že by kostky s příběhy u nás byly v permanenci. Prostě tu jsou, občas se vynoří, vznikne několik nových příběhů, a zase zmizí. Myslím, že tak mají fungovat hračky, co baví déle než jednu generaci. (A co teprv o kolik je méně úrazů po tomhle vysublimování při nočním chození na boso!)

Všední narozeniny

Narozeniny vycházející na všední den, mají jednu velkou výhodu. Znamená to, že začínáte slavit třeba už v šest hodin ráno a v těch čerstvých šesti letech máte tak možnost slavit celých 14 hodin. Pomiňme fakt, že drtivou většinu doby jste jak na trní, co že to vlastně dostanete. Inu rozbalovat narychlo ráno nemá smysl, když vás s drobnými nebo naopak obřími hračkami přes venkovní práh stejně nepustí, ve školce jste to vy, kdo obdarovává ostatní, po školce stihnete leda tak přípitek, protože sestra musí ještě do hudebky, ale pak... pak to už může začít!
Zbydou vám z těch 14 sice už jen 4 hodiny, ale za tu dobu stihnete postavit novou autodráhu, zalistovat knížkama, vypít šampus, postavit celé nové Lego, dojíst dortík od snídaně, zahrát si novou hru (a 2x se u ní do nepříčetna vzteknout), dát přednost místo koupele v růžích se sourozenci jen krátké sprše, a po celý večer zvládnete ještě několikrát zopakovat, jak to jsou ty nejkrásnější narozeniny.
No nejsou šesté narozeniny super?

Konečně jsem mohla patřičně docenit i narozeniny s malým časovým odstupem. Velké množství uvadlých kytek se dá totiž výborně zrecyklovat na koupel v okvětních lístcích. V sáčku v lednici vydrží počkat dokonce několik týdnů, takže se u nás z těch několika růží budeme při koupeli těšit ještě hodně dlouho.

A Josífek si už chodí říkat, že chce do vody kytičky. Pokud vyroste po mě, bude rád, když zvládne řízení bez podsedáku. Ale zas třeba bude mít správné páky na holky.

Nám mít doma stomika nevadí

Prý se majitelé stomie* stahují občas do ústranní. Ale víte co? Že zrovna vy, je to smůla... nebo není? My ji třeba vděčíme za zachráněnou rodinu a tátu, který je schopný fungovat. Teď po třech letech to jsem schopná ocenit daleko víc než na začátku.
A jak říká můj oblíbený citát: neberte život tak vážně, stejně z něj nevyváznete živí. Takže proč je život se stomií i tak fajn?

- je dost možné, že vám stomie zachránila život. O důvod víc si ho užívat naplno!
- máte teď spoustu veselých historek pro přátele, i když se na vás možná budou ostatní rodiče z počátku podivně dívat, protože od vašeho dítěte zaslechli, že doma kakáte do pytlíku
- rodina vás bude milovat, protože od teď žádné vysedávání půl hodiny na záchodě a tím blokování celé koupelny během dočítání novin
- ticháček vám jen zvedne kapsu, ne celé osazenstvo zasedačky
- žádné nenadálé záseky ve chvíli, kdy jsou všichni připásání v autě a rychlé odběhnutí zpátky domů na onu místnost, přiznejme si, nikdy není tak rychlé, jak bychom si všichni přáli
- doma konstantně přibývá stejných krabiček, se kterými se dá dělat spousta věcí. Jo a taky nálepek (děti milují nálepky!)
- nerozhodí vás chybějící toaletní papír
- ostatní členové rodiny ocení, že vy (narozdíl od nich) je na toaletu před sebe pustíte kdykoliv
- průjem nestrhá vaše nohy
  
*stomie: (vývod) je uměle vytvořené vyústění mimo tělo (na stěnu břišní). Jde o dočasné nebo trvalé chirurgické řešení 
onemocnění převážně trávicího nebo močového ústrojí v případě, že už žádnou jinou léčebnou terapii nelze uplatnit.

Je sice potřeba spousta pomůcek okolo, ale pořád se dají uložit nenápadně