neděle 18. října 2015

Zase to dojímání

Od pátku vzpomínám na dobu před pěti lety. Na úprk do dvě hodiny vzdálené porodnice s odtékající plodovou vodou, na to, že by nás z ní večer pustili si jít někam sednout do restaurace, na porodní asistentky trpělivé zkoušet možné i nemožné. Zkrátka na to naše paličaté miminko, které jsme dokázali pojmenovat až hodinu po porodu a které je pro nás pořádnou školou.

Když nejsou špejle, poslouží brčka ;)
Letos se Tondovi okruh možných hostů výrazně zmenšil a ještě omarodil, udělali jsme proto jen rodinnou jízdu. Odstartovala hned po probuzení, když jsem donesla sladkou snídani do postele. Neprotestovali, divné!


V posteli oslavenec i rozbaloval dárky.


 ...a měl největší radost!


A odpoledne si děti chvíli pohrály na smetišti...

První představení, které Tonda zvládl dokoukat do konce, ani neví jak. Krysáci byli opravdu vydaření.

3 komentáře:

  1. Nádherné fotečky! Toníkovi přeji všechno nejlepší! Já se dojímám při každé oslavě dcerčiných narozenin. Každý rok vnímám, jaký jsme spolu udělaly pokrok. Učíme se od sebe navzájem:-) Krásný den! Petra z hájenky

    OdpovědětVymazat