Od pátku vzpomínám na dobu před pěti lety. Na úprk do dvě hodiny vzdálené porodnice s odtékající plodovou vodou, na to, že by nás z ní večer pustili si jít někam sednout do restaurace, na porodní asistentky trpělivé zkoušet možné i nemožné. Zkrátka na to naše paličaté miminko, které jsme dokázali pojmenovat až hodinu po porodu a které je pro nás pořádnou školou.
 |
| Když nejsou špejle, poslouží brčka ;) |
Letos se Tondovi okruh možných hostů výrazně zmenšil a ještě omarodil, udělali jsme proto jen rodinnou jízdu. Odstartovala hned po probuzení, když jsem donesla sladkou snídani do postele. Neprotestovali, divné!
V posteli oslavenec i rozbaloval dárky.
...a měl největší radost!
A odpoledne si děti chvíli pohrály na smetišti...
 |
| První představení, které Tonda zvládl dokoukat do konce, ani neví jak. Krysáci byli opravdu vydaření. |
Nádherné fotečky! Toníkovi přeji všechno nejlepší! Já se dojímám při každé oslavě dcerčiných narozenin. Každý rok vnímám, jaký jsme spolu udělaly pokrok. Učíme se od sebe navzájem:-) Krásný den! Petra z hájenky
OdpovědětVymazatVelké díky do hájenky!
VymazatPekné a všetko dobré !
OdpovědětVymazat