pondělí 20. dubna 2015

Kopretinová

Jako malá (ještě menší) si vzpomínám, jak pro mě byly kopretiny vzácné. Louku za domem vždy na jaře posely květy pampelišek, později v létě pak žluté a fialové květy, co ani nevím, jak se jmenují, i růžové a bílé (vím, jetel!)... ale kopretiny byly vždy jen jeden jediný trs na okraji louky. Abych tu romantiku trochu rozčísla, tak konkrétně u sousedovic popelnice to bylo. Než jednou zvítězila sekačka nebo něco takového ještě víc neromantického. Od té doby jsem tu kopretiny nepotkala, jen jsem si je moc přála na zahradě mít - považte ty škubané kytice do vázy ze všeho toho bejlího, bez kopretin zkrátka nejsou ono.


Až jsem je teď potkala v IKEA. A byla jsem jasná.
Doma jsem sice nenašla žádný rozměrově odpovídající obal, ale lepidlo a dva papírové pytlíky od hub to zatím spravily. Ven květináč přemístím až někdy... později.


7 komentářů:

  1. Tiež sa mi páčia, len dsa bojím kolko mi vydržia, ale premýšľam nad nimi...jééé...pripomínajú mi detstvo, lúku za domom...

    OdpovědětSmazat
  2. Taky je zbožňuju... Sluší jim to u vás... P.

    OdpovědětSmazat
  3. Krása :)....a je to kútik v kuchyni ?

    OdpovědětSmazat
  4. Krásný stoleček! Super tvar, polička, barva, všechno! A kopretiny taky miluju, jsou to asi moje nejoblíbenější kytky :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Barva by mohla být lepší, někdo se na něm vyřádil štětkolakem, ale co už. Mám ho ráda i tak :)

      Smazat
  5. Takové mívala moje babička. Krása.

    OdpovědětSmazat